|
HzPD
|
|
<<··· | DOJMY A PODKLADY ZE SETKÁNÍ | ···>> |
Postřehy z brněnského setkání HzPD |
||
| Názorová pestrost zúčastněných byla vskutku
značná a stejně pestrá byla i paleta výkladů pojmů a očekávání toho, k čemu
může přímá demokracie (PD) napomoci.
Už z počáteční diskuse začínalo být patrné, že část přítomných přikládá mechanismům PD morální atributy. Přímá demokracie by pro ně byla atraktivní jen potud, pokud by byla schopna zajišťovat určité obecné dobro (z jejich pohledu např. sociální smír či vyřešení ekologických problémů). Diskutující se v podstatě rozdělili na zastánce obsahu a zastánce formy. Zastánci obsahu - kteří ve své většině setkání opustili - preferovali určité absolutní hodnoty, které by rádi společnosti vštípili (zákaz či liberalizaci potratů, znovuzavedení trestu smrti, návrat monarchistické tradice, vyhrocení národnostního uvědomění atd.). Zastáncům formy šlo spíše o změnu podmínek, ve kterých by měly tyto obsahy (formou diskuse a hlasování) vznikat. Podle Bělohradského terminologie je to v podstatě modelový rozdíl mezi režimem a vládou. Režim je definován souhrnem pravidel, stanovující obecné principy boje o moc (Ústava, ...). Vláda je pak vykonáváním konkrétních, každodenních opatření a změn v rámci režimu. Spojení touhy po změně režimu s následnou touhou po vládě hrozí diskreditací, protože je zde vždy více či méně oprávněné riziko, že se snažíme změnit režim tak, aby co nejvíce vyhovoval naší následné vládě. Myslím si, že tohoto hlediska je dobře, že se většina stran a spolků s konkrétním programem (a tudíž touhou po tom získat podíl na vládě) rozhodla přímo se nespojit s HzPD. Spojování PD s morálkou a absolutními hodnotami vedlo ještě k jednomu zajímavému střetu. V jednu chvíli někteří z oponentů PD tvrdili, že lidé jsou hloupí a měl by za ně rozhodovat někdo jiný (odborníci), zastánci naopak argumentovali, že jde o soužití lidské společnosti a lidé sami by měli rozhodnout o svých věcech a že lidské směřování nemůže být limitováno nějakou ideologií diktovanou shora. "Vládu odborníků" již přesvědčivě zpochybnil Milan Valach (viz. stránky HzPD). Já se chci pozastavit nad střetem jistoty absolutních hodnot garantovaných vyšší autoritou s totální nejistotou naprosté relativity všeho, kdy "pravda a zákon" je prostě to, pro co se většina z nás rozhodne v lidovém hlasování. Krátká diskuse, zda chceme radši jistotu neměnných hodnot daných nějakou ideologií, nebo naopak svobodu vykoupenou zrelativizováním všech hodnot, směřovala k rozhodnutí se pouze pro jedno či druhé. Sám si na tuto otázku nedokážu odpovědět, zdá se mi však, že potřebný je nějaký hybrid obou přístupů. Osvícený absolutismus, panující tvrdou rukou pro "naše blaho" je historicky doloženou utopií. Pokud se však zamyslíme nad opačným principem, kdy všechna rozhodnutí vznikají pouze v diskusi a vyplývají z momentální "nálady", najdeme i zde nejméně jeden nepříjemný problém. Jde o to, že všechny společenské normy se stanou (staly) předmětem diskuse, a výsledek takové diskuse je vždy nejistý. |
Kromě relativně banálních rozhodnutí, jako
je třeba výše daní, se můžeme dočkat i posuzování témat souvisejících spíše
se sférou morální. Z této diskuse může například vzejít rozhodnutí znovu zavést
trest smrti, ale hypoteticky také například rozhodnutí zrušit trestnost některých
skutků, které jsou dnes zločinem, nebo rozhodnutí k akcím dalekosáhlého ničivého
dopadu. Teoreticky je tedy možné například prohlásit vraždu člověka či akce
směřující k vyhubení biologického druhu za bezproblémovou záležitost nehodnou
naší oficiální pozornosti, pokud to zrovna bude vyhovovat nějakému našemu
záměru.
Otázka, která zde alespoň pro mě vyvstala, tedy zní: chceme skutečně vystavit všechny naše hodnoty relativitě lidské diskuse, popřípadě zdá se nám to záhodné ? Tato otázka nesouvisí pouze s PD, je daleko obecnější a aktuální již dávno, ale PD tu relativitu pravd přece jen ještě více umocňuje. Čistě pohádkově dokonalý systém bych si dovedl představit třeba tak, že by existoval určitý velice omezený souhrn základních pravidel chránící biologický život (jakási obdoba židovského desatera či Kantova imperativu). Tato pravidla by byla nepřekročitelné tabu s nejvyšší prioritou a vše ostatní mimo tento soubor by vyplývalo jen a pouze z diskuse. To vše samozřejmě souvisí s uctíváním posvátna a těžko lze něco takového čekat v dnešní, chronicky odposvátněné době. Těžko zodpověditelná otázka, nicméně v době globálního ničení jistě aktuální. Závěrem několik podotknutí k prosazování PD v ČR. Korespondenční kampaň. Mnou navrhovaná kampaň by měla smysl především před nadcházejícími volbami. Jejím bezprostřední podmínkou je ale dostatečné obeznámení veřejnosti s principy PD a vzbuzení zájmu o ně. Asi jsem situaci trochu přecenil, nevidím nyní jako reálné tuto "osvětu" zvládnout během 6 měsíců (aby zůstal čas na působení vlastní kampaně). Bylo by asi realističtější zaměřit se na zmíněnou propagaci bez zbytečného časového stresu. Příležitost ke změně se možná vyskytne již během následujícího volebního období, každopádně však před dalšími volbami by mohl být nátlak veřejnosti na prosazení PD značný. Propagační referendum. V diskusi padl návrh na uskutečnění jakéhosi "propagačního" referenda. Jedno takové referendum se v ČR již konalo. Bylo to v listopadu 2000 v Táboře - viz. přiložený článek z Respektu. (Z Respektu pocházely i některé mé informace o korespondenčních kampaních v Anglii, bohužel se mi je nepodařilo v jejich archivu zpětně vyhledat.) Vydavatelství HzPD a publikační činnost. Překládat a vydávat odbornou politologickou, sociologickou, ekonomickou a jinou literaturu s vazbou na PD je jistě užitečné, z hlediska představení PD široké veřejnosti a vzbuzení zájmu o ni je však mnohem důležitější publicita v informačních kanálech běžného člověka ? laika (tím nemám na mysli sestup do mediálního bahna Blesku či Superu). Možná by bylo dobré, kdyby HzPD mělo jakéhosi svého "externího novináře" - člověka, který by sledoval informace a aktuality související s PD ve světě i u nás a snažil se je poté dostat do denního tisku. Stejně tak důležité je pokusit se připravovat občasné větší články a snažit se je publikovat v různých časopisech (Reflex, ...). To všechno pomůže "zevšednit" PD v očích nyní třeba překvapené veřejnosti. |
Spolupráce s ČT. V září by mohl být
jmenován nový generální ředitel České televize. Pokud poté nastanou v práci
ČT změny slibující objektivní zpravodajství a publicistiku, stálo by potom
za to pokusit se zjistit možnosti publicity PD ve veřejnoprávní televizi
(natočení reportáží o praxi v zemích s fungujícím referendem atd.). To stejné
v rozhlase. Za dané situace v ČT (hrubé manipulace, nedůvěryhodnost) to však
nepřipadá v úvahu.
Hlavní aspekty k informování veřejnosti. Na stránkách HzPD
je již docela slušná řádka informací, ze své zkušenosti s reakcemi ostatních
bych jen doplnil či zdůraznil toto:
|