PODKLADY, NÁMĚTY, PROJEKTY
PODKLADY (abecedně podle autora
Přehled zúčastněných hnutí, stran (DN
První návrh společného prohlášení, programu (DN
Dk - Demokratický klub (IT
Ukázka pozvání na besedu Dk (IT
Návrh na změnu českého politického systému ve směru
přímé demokracie (JP
NÁMĚTY (-> PROJEKTY)
- korespondenční kampaň za PD (RB
- problémy na komunální úrovni (OG
- eReferendum / eVoting (JK
- koordinace / koordinační centrum reformně demokratických stran,
hnutí a sdružení (DN
- společné prohlášení, program, ... (DN
- společné vydavatelské a mediální centrum (DN
- společné informační webové stránky (DN
- společný politický subjekt / volby, jak a s kým v dalších volbách
(DN
- změna českého politického systému ve směru přímé demokracie
(JP
- změna volebního zákona (IT + J. Krondl)
PROJEKTY - konkrétní projekty, projednané v St.
Gallen, 23.7.01 - GSSG-1
Přehled zúčastněných hnutí, stran (DN)
Dk - Demokraticky klub
Hnuti pro kultivovaci politicke sceny pomoci organizovani besednich
mitinku (resp. sireni informaci dalsimi prostredky) a pro obranu demokratickeho prava diskuse o vsech problemech pro kazdeho obcana nasi republiky. V pripade bezprostredniho ohrozeni demokracie hnuti hleda a pouziva dalsi>prostredky na jeji obranu.
ZVON
Koordinacni platforma proreformnich demokratickych hnuti a stran, snaha
o>sjednoceni autentickych aktivistu, hnuti a stran na spolecnem ideovem
a>organizacne-informacnim minimu. Vytvareni spolecnych informacnich>webovskych stranek a pojitka mezi internetovymi besedami.
HzPD
Navrh na zmenu ceskeho politickeho systemu ve smeru prime demokracie>(viz stejnojmenny material HzPD)
KAN
NEZ
MDS - Masarykova demokraticka strana
ROVNOST
Hnuti za reformu volebniho systemu
RSCM
PB
*strany usilujici vytvorit silny vlastni nebo integrovany subjekt pro
reformu demokracie prostrednictvim vitezstvi ve volbach
První návrh společného prohlášení, programu (DN)
Hledame spolecnou platformu pro koordinaci autentickych reformnich prodemokratickych
sil, at jiz momentalne sleduji jakykekoli prijatelne konkretni tema.
Mnohokrat jsme se v ramci ruznych hnuti (Impuls 99, Dekujeme, odejdete!,
Politicky klub, Demokraticka iniciativa obcanu aj.) znazili spojit proreformni
demokraticke sily a vzdy byly nase snahy rozbity nebo jsme jednoduse nemeli
dost vule a sil ke sjednoceni pozitivnich sil a k sireni osvety za ucelem.
Je proto treba vytvorit alespon minimalni jednotne vychodisko, nejzakladnejsi
organizovanou platformu, na ktere se musime shodnout vsichni, vsichni musi
ustoupit alespon tolik, aby byl mozny dalsi koordinovany postup. Ja jsem
nazval tuto zakladni platformu OS Zvon, ale mozna, ze domluvime neco jineho,
mozna se dokonce rovnou shodneme na politicke strane, ktera by byla zaroven
obecnou platformou a zaroven prostredkem pro konkretni cile. ZVON, HZPD,
ROVNOST a dalsi hnuti samozrejme zustanou i v pripade vytvoreni strany
(koalice stran) fungovat dale, prinejmensim jako obcanska rovina pro lealizaci
danych projektu a POJISTKA pro pripad, ze strana (koalice) selze.
Muzeme predpokladat, ze spolecna platforma bude do jiste miry obsahovat
a realizovat zakladni cile jednotlivych hnuti. A tuto miru by bylo vhodne
odhadnout pri formulovani programu schuze, predbezneho prohlaseni a programu
vznikajici jednotne platformy (sdruzeni/strany).
Dk - Demokratický klub (IT)
Demokratický klub byl založen 28. září 1948 v Horních Počernicích. Vznikl
jako součást snah bránit nenásilně demokracii, podle představ zakladatelů
ohroženou, ve skutečnosti již zcela potlačenou komunistickým únorovým pučem.
Tehdejší ustavující schůze byla na mnoho let zároveň schůzí poslední.
Nadále existoval klub ilegálně. Diskusní kroužky kolem vysokých škol byly
ale brzy rozehnány. Před polovinou padesátých let byla řada jeho členů
nucena opustit Prahu, někteří šťastnější emigrovali. Styk mezi členy, pokud
se při inspiračním způsobu existence znali, ale nikdy zcela neustal.
Zastaveno jen bylo přijímání členů nových, aby se do prořídlé klubové
společnosti nedostali konfidenti. Z technických důvodů bylo zastaveno i
vydávání tiskovin.
K renesanci činnosti Demokratického klubu došlo 15. května 1990, kdy
nabylo právní moci schválení nových stanov. V současné době má klub více
než tři stovky členů v jednadvaceti zemích. Členy klubu jsou osoby různého
zaměření v celém rozsahu demokratického politického spektra. V současné
době vede klub devítičlený výbor v jehož čele je prof. Ing. Zdeněk Pavlík,
DrSc. Pro členy je vydáván měsíčně Dk - dialog a pořádají se pravidelná
setkání. To že v rámci klubových setkání je možná komunikace všech směrů,
že se názory tříbí kultivovaně a že se dbá na kulturu projevů, je v současné
politické situaci, kterou charakterizuje značná militantnost, tou hlavní
předností.
Cílem Demokratického klubu je kultivovat politickou scénu a bránit demokratické
právo diskuse o všech problémech pro každého občana naší republiky. Klub
se neuzavírá novým členům. Nechce být jen uzavřenou elitní společností
Vznikají proto místní, profesní i zájmové skupiny všude tam, kde o to
občané projeví zájem. Rozhodli jsme se umožnit činnost klubu i v Turnově.
Původně jsme počítali, že koncem září uskutečníme první veřejnou diskusi.
Informovat jsme chtěli prostřednictvím Hlasů a ohlasů. Náš text ale nebyl
tímto městským tiskovým mediem uveřejněn. Proto není možno uskutečnit první
setkání tak jak jsme plánovali, ale až v následujícím měsíci říjnu.
Petáčky a písemní pozvánky budou rozesílány koncem září. Věřím, že zájemců
o kultivované politické diskuse se v našem městě najde dost. Osobně se
domnívám, že vznik klubů ve východočeském regionu bude pro místní, ale
i tu obecnou, politickou kulturu přínosem.
Ukázka pozvání na besedu Dk:
Demokratický klub zve občany na besedu
Demokratické principy v praktické komunální politice
V případě slova jako demokracie nejen že neexistuje žádná definice,
na níž bychom se shodli, ale pokusu stanovit ji se vzpírají všechny strany.
Téměř všeobecně se pociéuje, že řekneme-li o nějakém vládnutí, že je demokratické,
jde o jeho chválu. Obhájci každého režimu tvrdí, že je demokratický.
Označení demokracie, demokratický atd. často používají nejrůznější státní
i komunální politici vědomě nepoctivě. Každý má totiž svou soukromou definici,
ale snaží se, aby posluchač uvěřil, že má na mysli něco docela jiného.
V naší době je téměř každý politický projev především obhajobou neobhajitelného.
Existuje-li předěl mezi skutečnými a deklarovanými cíli člověka, politik
se snaží občana zmást dlouhými projevy tak, jako když sépie vypouští inkoust.
Při tom se v naší době nejde politice vyhnout. Všechny problémy veřejného
života jsou politické problémy. Přes halasné proklamace mnohých úředníků,
hlavně prostřednictvím "placených obecních médií" se o demokracií velmi
často nedá mluvit. Koaliční uskupení v zastupitelstvech preferují mnohdy
skupinové a individuální zájmy na úkor těch obecních.
Mnohdy je součástí řízení obcí i korupční prostředí. S celou problematikou
se seznámíme, aé již v rovině obecné, nebo konkrétně na postupech naší
radnice. Na besedě se mohou zájemci dotázat i na to, jak by měli postupovat
při řešení svých zákonných požadavků. Hosté nás budou informovat nejen
o legislativní i občansko právní problematice komunální politiky, ale i
o stavu řešení vyšších územních celků. Těšíme se na všechny, kteří chtějí
aby správa věcí veřejných fungovala demokraticky.
Návrh na změnu českého politického systému ve směru
přímé demokracie (JP)
Pod pojmem přímá demokracie si různí lidé - a různé směry v našem hnutí
- představují různé věci. Na základě mnohaletých mezinárodních kontaktů,
diskusí a účasti na konferencích se mi tyto směry jeví takto:
1. Klasický a nejrozšířenější směr, který usiluje pouze o zavedení
nebo posílení práva na občanskou inicitivu a referendum. Sem patří
zejména německá Mehr Demokratie, činnost amerického I&R Institute,
NDDIE, belgická WIT a jistě celá řada jiných místních organizací a iniciativ.
A ovšem celý švýcarský politický systém, který je do značné míry vzorem
pro ostatní.
2. "Fundamentalistické" myšlenkové proudy a organizace jako Philadelphia
II a Direct Democracy v USA, možná i dosud nevykrystalizovaná globální
GDDM, právě založená Direct Democracy Now, řecká organizace reprezentovaná
Georgem Kokkasem a jiné iniciativy, které se objevují v internetu.
3. Elektronické modely prosazované počitačovými a internetovými
odborníky, kteří navrhují využití moderní sdělovací a informační techniky
pro hlasování a diskuse. Zde lze uvést na př. americké Electronic Town
Meetings, francouzský Sens public, Vivarto a řadu dalších modelů vyvíjených
zejména v Americe. V těchto modelech je přímá demokracie vlastně jen
vedlejším produktem technických řešení
4. Plánovací skupiny (lepší název by byl občanské komise)
vyvinuté prof. Dienelem v Německu a výborně fungující už nějakých 30 let,
ovšem dosud pouze aplikované na dílčí problémy, které neohrožují
existenci etablovaných mocenských struktur. Tento model by se však mohl
využít i pro legislativní a konstituční otázky. Mohl by se snadno kombinovat
s 1., což se však zatím bohužel neděje.
5. Komplexní modely alternativních politických systémů. Několik
jsem jich prezentoval ve svém paperu určeném pro Lund. V příštím Newsletteru
budou dva další.
Tohle všechno uvádím proto, že si mnozí lidé v ČR a jinde pod pojmem přímá
demokracie představují pouze občanskou iniciativu a referendum. Je třeba
vidět, že PD může znamenat i mnoho jiných věcí.
Naskýtá se otázka: Má se hnutí HzPD omezit pouze na bod 1, nebo má
usilovat o změnu celého systému?
V podstatě se jedná o roli, kterou by měly hrát politické strany.
Naši přátelé žijící ve Švýcarsku samozřejmě kladou Čechům švýcarský model
za vzor. Avšak mezi švýcarskou a českou situací existuje velký rozdíl.
Ve Švýcarsku jsou politické strany organickou součástí systému, lidé jim
důvěřují a považují stranické politiky za své představitele. Pouze v některých
jednotlivých otázkách si občané vyhražují právo strany obejít a přímo určit
co sami chtějí.
V ČR naproti tomu jsou politické strany hluboce zdiskreditovány. Chovají
se podobně jako KSČ za komunismu, jsou zkorumpované, arogantní, odtržené
od voličů. Usilovat pouze o iniciativu a referendum v této situaci znamená,
že nynější systém považujeme za legitimní, že chceme jen krotkou reformu,
která na samotném systému mnoho nezmění. Naproti tomu uznávám, že požadavek
radikálních změn celého systému by možná narazil na nepochopení a že by
proto, z taktických důvodů mohlo být lepší omezit se prozatím na bod 1.
Co zvolíme bude záležet na diskusi. Já bych navrhoval následující požadavky:
1. Jasné vyjádření zásady, že legislativní moc stojí nad
výkonnou - což už vyjadřuje samotný termín. V Montesquieově modelu
to, myslím, není vyjádřeno. Požaduji to proto, že v nynějších stranických
systémech je legislativní i exekutivní moc sloučena v rukou vedení politických
stran, což je výsměch demokracii (i na západě).
2. Přímá volba hlavy státu, ať prezidenta nebo ministerského
předsedy. Tento požadavek se už v české diskusi objevil. Vláda složená
ze schopných osob a jmenovaná hlavou státu bez ohledu na eventuální stranickou
příslušnost.
3. Možnost, aby kdokoli kandidoval do parlamentu a všech jiných zastupitelských
orgánů - t.j. praktická, nikoli jen teoretická možnost. Strany mohou
samozřejmě dále navrhovat kandidáty, ale neměly by mít v tomto ohledu de
facto monopol.
4. Odpovědnost poslance (a jiných reprezentantů) voličům v příslušném
obvodu, nikoli vedení té které strany. Pravidelné kontakty mezi
voliči a reprezentanty - umožněné internetem.
5. Odvolatelnost i během mandátního období. Toto je dávný požadavek
hnutí za přímou demokracii.
6. Právo veřejnosti nahlédnout do všech dokumentů týkajících se vedení
státu a místních zastupitelstev. Utajení jen ve výjimečných případech.
7. Konečně bych navrhoval v některých případech možnost kombinovat
referenda s předběžným posouzením občanskými komisemi. O jejich fungování
mám dobrou dokumentaci, kterou jsem dostal přímo od profesora Dienela.
Pokud
přijedete autem: kolem hotelu jsou všude parkoviště (je ale
dobře možné že místo k parkování budete hledat obtížně - páteční odpoledne...)