Demokracie v praxi Švýcarska – základní prvky, procesy, souvislosti – přehled, praxe, dějinný vývoj


 

 



demokracie
  • diskuse, společenská
     
  • federalismus
     
  • hlasovací a volební právo
     
  • hlasování
     
  • Hnutí za demokracii
     
  • iniciativa (viz též "lidová iniciativa")
     
  • kantony (republiky, státy, stavy)
     
  • konkordance, konsens, kolegialita
     
  • konzultační proces
     
  • lidová iniciativa
     
  • lidové referendum – viz "referendum"
     
  • lidové veto (předchůdce referenda) – viz "veto"
     
  • Lidská práva
     
  • obec
     
  • petiční právo
     
  • Politická práva
     
  • politické strany
     
  • politika – viz "demokracie", "tvorba politické vůle a rozhodování"
     
  • právo na odvolání
     
  • přímá demokracie – viz "Politická práva"
     
  • referendum
     
  • spolek
     
  • Spolek
     
  • spolková ústava
     
  • spolková vláda
     
  • svoboda
     
  • svrchovanost / suverenita
     
  • subsidiarita
     

Tvorba politické vůle a rozhodování

popsaná na příkladu tvorby politické vůle a rozhodování na úrovni Spolku, spolkového státu(1)

z tohoto textu vychází článek "Přímá demokracie v dennodenní praxi Švýcarska – Jak funguje a proč může dobře fungovat i jinde" na blogu –vjr– (vjrsite.wordpress.com), také (ale ne zcela dopsaný:) na !argument-u (casopisargument.cz) ZDE

Pojmem tvorba politické vůle a rozhodování je míněn způsob, jak na politice zúčastnění – lid (občané, ale i obyvatelé), jejich zastupitelé, svazy, spolky (kterými jsou také politické strany, bez jakýchkoliv privilegií jinde obvyklých, samozřejmě nejsou ani placené z veřejných peněz) – o společných věcech a řešeních diskutují, jak komunikují, diskusi ovlivňují a jak kolektivně rozhodují.

Od identifikování a formulování problémů, přes jejich veřejnou diskusi ("diskurs", jak této diskusi říkají teoretikové) – od diskuse jak zásadní, o principech a ve všech souvislostech, tak o jejich důležitosti a naléhavosti – po konkrétní možnosti a způsoby jejich řešení se všemi partnery, včetně těch za ně věcně, odborně odpovědných (společná politická odpovědnost je daná širokou spoluúčastí / participací). Pokud je možné řešení již dostatečně konkretizovat, pak i určit jak je realizovat – změnou nebo doplněním ústavy (buď formulovaných článkem, změnou či doplňkem příslušného článku, nebo zadáním zásad řešení), zákonů, jinými právně závaznými usneseními, přípravou (veřejných) úvěrů, včetně daňových souvislostí, či mezinárodní smlouvou, její úpravou. Dále, jak konkrétně o řešení rozhodnout (přičemž suverénem vždy zůstává lid, občané). Pokud řešení ještě není možné dostatečně konkretizovat, zůstává na politické agendě, zpravidla ale s menší (časovou) prioritou, která se, samozřejmě kdykoliv může změnit.

V dobách Starého režimu (Ancien Régime, před vznikem moderní demokracie od poloviny 19. století(2) byla tvorba politické vůle a rozhodování věcí Rad (obecních, kantonálních a šlechtických, biskupských), Stavovských sněmů, Zemských sněmů, Obecních shromáždění a Úředních dotazů / průzkumů mínění.(3)

Pro dnešní demokracii je samozřejmé, že tvorba politické vůle a rozhodování probíhají v širokém konsensu, společně se všemi partnery – na rozdíl od majoritního způsobu dodnes zachovaného v těch společnostech, které neberou ohled na menšiny a/nebo pluralitu. Pro dnešní demokracii je charakteristická spoluúčast občanů na identifikování a určování témat, na jejich řešeních a rozhodování o nich, formálně zaručená politickými právy – které jsou dalším stupněm občanských práv a svobod, lidských práv – včetně hlasovacího a volebních práva.(4) Od přelomu 19. a 20. století se spoluúčast rozšiřuje i v oblasti hospodářství.(5)

Partnery v tvorbě politické vůle a rozhodování jsou veřejné (státní) instituce – Spolková rada (spolková vláda), sedmičlená, pracující kolegiálně v konsensu a v partnerství s odborně kompetentními a odpovědnými odděleními spolkové správy (ministerstvy), dále Spolkové shromáždění s Národní radou a Stavovskou radou (zastoupení kantonů), soudy, kantony a obce s příslušnými institucemi a organizacemi.(6) Nestátní partneři jsou, mimo občanů, zájmová seskupení – komory, politické strany, sdružení, spolky, svazy (všechny s právní formou spolku) – a média. Zahraničními partnery mohou být jednotlivé vlády nebo mezinárodní organizace, jak mezivládní (Intergovernmental Organizations, IGOs) tak nestátní (Nongovernmental Organizations, NGOs).

Spoluúčast může být (zcela) neformální nebo tzv. instituciovaná. O instituciované mluvíme, když je již nějakou dobu zaběhlá, nebo když je upravena zákonem – jako např. spoluúčast svazů na přípravě a provádění zákonů v tzv. konzultačním procesu.(7) Samozřejmě že tvorba politické vůle a rozhodování neprobíhají vždy racionálně – svůj vliv mohou mít také emoce, sociální vazby, aktuální události, nedostatek času, nedostatečné informace a nejrůznější nejistoty.

Tvorba politické vůle ve Švýcarsku se vyznačuje velkým počtem zúčastněných, řadou možností jak se účastnit, zvykem a dovednostmi dosáhnout konsensu(8), dostatečnou dobou na hledání řešení i v kontroverzních záležitostech a vysokou akceptací výsledků. Velký počet zúčastněných je dán komplexní strukturou státu, společnosti a hospodářství, sfér navzájem propojených ale zároveň s jasně oddělenými úkoly a stanovisky, mnohdy i kontroverzními. 26 kantonů a 2700 obcí (od nejmenších až po města, centra metropolitních regionů) má podstatná práva samosprávy a spoluúčasti. Samozřejmě jsou zahrnuty zájmy jednotlivých skupin – jako jazykových, konfesních a všech těch zastupujících ty nejrůznější zájmy. Zásada konsensu určuje také fungování institucí, ústavou zaručená politická práva, volební systém, a systém exekutivní (vládnutí). Tvorba politické vůle rozhodováním lidu, občanů v hlasováních (každé čtvrtletí na obecní, kantonální, celostátní a mezinárodní úrovni) je zároveň také tvorbou politické vůle celého státu.

Od roku 1874 může část občanů vyvolat referendum, hlasování k novým či změněným zákonům.(9) Již jen tato možnost nutí zákonodárce k tomu, zohlednit všechny nejrůznější požadavky, tím kterým zákonem upravené. Od roku 1891 může část občanů předložit k hlasování změny a doplňky ústavy, formulované v lidové iniciativě.(10) Tímto mohou zájmová seskupení předložit své požadavky přímo lidu, občanům. Každému hlasování předchází společenská diskuse. Od roku 1919 je národní komora parlamentu volena poměrným systémem, bez jakýchkoliv omezení jinde často obvyklých(11) – což také umožnilo vznik a činnost dalších politických stran a hnutí v od té doby sílícím konsensuálním, konkordančním systému.(8) Prakticky ve všech obcích, kantonech i ve spolku je tak i umožněna účast všech reprezentantů – a jejich voličů – na politice, a na vládnutí, aniž by bylo nutné tento zvyk nějak právně upravovat.(12)

Největší vliv na tvorbu politické vůle, a na její výsledky, mají vláda, (spolková) správa a silné hospodářské svazy. Vznikem konsensuálních nástrojů a postupů, a tím i dalších rovnoprávných účastníků, od roku 1919 pozbyly na vlivu do té doby dominující účastníci – jako politická strana FDP / PRD / PLR.(13)

S postupující globalizací je čím dál tím méně možné řešit problémy zejména, či výlučně, v dříve obvyklých hranicích obcí, kantonů (zemí, regionů) nebo spolku (státu, federace). Tvorba politické vůle a rozhodování zahrnuje nejrůznější (věcné, tematické) oblasti přes nejrůznější hranice – což je, historicky podmíněno, tradičně záležitost především vlád a státních správ. Ale čím více věcí je třeba řešit na mezinárodní úrovni, tím větší má být i účast parlamentů a občanů. Obdobně silná, jako ji dnes již mají mezinárodně organizovaná zájmová seskupení – ať hospodářská, mezivládní nebo nezisková, nestátní.



S článkem "Tvorba politické vůle a rozhodování" (bezprostředně) související odkazy na další články k tématu "Demokracie v praxi Švýcarska – základní prvky, procesy, souvislosti – přehled, praxe, dějinný vývoj" (české překlady v přípravě):

(1) Spolek, spolkový stát – (de) Bundesstaat / (fr) Etat fédéral / (it) Stato federale

(2) demokracie – (de) Demokratie / (fr) Démocratie / (it) Democrazia

(3) Rady, Stavovské sněmy, Zemské sněmy, Obecní shromáždění, Úřední dotazy/průzkumy mínění – (de) Räte, Ständeversammlungen, Landsgemeinden, Gemeindeversammlungen, Ämteranfragen / (fr) Conseils, Assemblées d'états, Landsgemeinden, Assemblées des communiers, Consultations populaires / (it) Consigli, Assemblee degli Stati, Landsgemeinden, Assemblee comunali, Consultazioni popolari

(4) politická práva, hlasovací a volební právo – (de) Politische Rechte, Stimm- und Wahlrecht / (fr) Droits politiques, Droit de vote / (it) Diritti politici, Diritto di voto e eleggibilità

(5) participace, spoluúčast – (de) Mitbestimmung / (fr) Participation / (it) Cogestione

(6) Spolková rada (spolková vláda), spolková správa (ministerstva), Spolkové shromáždění (s Národní radou a Stavovskou radou), soudy, kantony a obce – (de) Bundesrat, Bundesverwaltung, Bundesversammlung, Gerichte, Kantone, Gemeinden / (fr) Conseil fédéral, Administration fédérale, Assemblée fédérale, Tribunaux, Cantons, Communes / (it) Consiglio federale, Amministrazione federale, Assemblea federale, Tribunali, Cantoni, Comuni

(7) konzultační proces – (de) Vernehmlassungsverfahren / (fr) Procédure de consultation / (it) Procedura di consultazione

(8) konkordanční demokracie – (de) Konkordanzdemokratie / (fr) Démocratie de concordance / (it) Democrazia consociativa

(9) referendum – (de) Referendum / (fr) Référendum populaire / (it) Referendum popolare

(10) lidová iniciativa – (de) Volksinitiative / (fr) initiative populaire / (it) Iniziativa popolare

(11) volební systémy (ve Švýcarsku) – (de) Wahlsysteme / (fr) Systèmes électoraux / (it) Sistemi elettorali

(12) např. "kouzelná formule" pro participativní Spolkovou radu (vládu) – (de) Zauberformel / (fr) Formule magique / (it) Formula magica

(13) Svobodomyslně demokratická strana – (de) Freisinnig-Demokratische Partei (FDP) / (fr) Parti radical-démocratique (PRD) / (it) Partito radicale democratico (PRD) (od roku 2009 s přídavkem sloučené strany Liberálů: FDP.Die Liberalen / PLR.Les Libéraux-Radicaux / PLR.I Liberali)



autor: Silvano Moeckli
překlad: Vladimír Rott

lehce doplněný překlad článku (de) Politische Willensbildung / (fr) Formation de la volonté politique / (it) Formazione della volontà politica (Tvorba politické vůle a rozhodování) v Historickém lexikonu Švýcarska






  • ústava – viz "spolková ústava"
     
  • veto (předchůdce referenda)
     
  • vláda – viz "spolková vláda"
     
  • volby
     
  • volební systémy
     
  • zodpovědnost