vjrott.com/cz/clanky/031208.html
8.12.03

Co je ekonomika – Kdy opustíme blud, že zlodějina?!

Kdy opustíme blud, že zloději a zlodějina by měly být podstatou české ekonomiky?!
aneb

Co je skutečná privatizace?

Odpověď, kterou Jan Čulík už nepublikoval, na jeho poznámku: "Vladimír Rott se po pádu komunismu neúspěšně pokusil..."

Protestuji. Vůbec neodpovídá skutečnosti, že by se býval "Vladimír Rott po pádu komunismu neúspěšně pokusil o restituci," jak píše JČ. Naopak, Vladimír Rott velmi uspěl se svým privatizačním projektem, který ukázal, jak obnovit kdysi známou firmu svých předků, jejíž "výkladní skříní" byl maloobchod na Malém náměstí v Praze.

Nešlo vůbec o "vyplácení odškodného poškozeným dědicům zabavených majetků," jak píše JČ. Šlo o pravý opak k údajnému "oslabení státní pokladny". V tomto pravém opaku k uváděné "argumentaci" by i tento projekt přispěl ke zvýšení investic do obnovující se ekonomiky a ke stimulaci hospodářského rozvoje ČR.

Nešlo vůbec o "obscénní žití z bohatství, které nahromadili vaši předci," jak píše JČ. Z toho nesporně velkého majetku firmy i nesporně značného majetku osobního, které můj děd zanechal v ČSR – z níž těsně po únoru 1948 se svou ženou uprchli, aby zachránili holý život – obscénně žila část nomenklatury po dobu několika desítek let. A její, nyní "privatizovaní", následovnící dodnes žijí.

Co je skutečná privatizace

Ale co tedy je záměrem privatizace – stále ještě neuskutečněné – zbytků kdysi úspěšné a prosperující evropské firmy se sídlem v Praze?

  • Obnovit tuto část české ekonomiky, s moderním přístupem k lidem, s respektem k nim a s podporou jejich důstojnosti a odborných schopností.

  • Ukázat a dokázat, že – a jak – je možné v ČR poctivě podnikat.

Můj privatizační projekt předpokládal investice, vytvoření podmínek pro další investice, a vložení i nemovitého majetku do této obnovené firmy, včetně případných restitucí (restituční legislativa byla ale zastavena před většími celky, jakými byla i předúnorová rodinná V J Rott a.s.).

V neposlední řadě můj projekt, a business plan, předpokládal i – za daných podmínek teprve vznikající ekonomiky, dalo by se říci že i společnosti – maximálně možný, podíl všech spolupracovníků na obnovené firmě (49 %), zejména včetně podílu na výsledcích společné práce i, osobně, na přínosu každého jednotlivce.

Zcela v tradici mých předků, kteří věděli, že podnikání a majetek jsou nerozlucně spjaty s odpovědností – jak za rodinu, tak za lidi, tak za firmu. Tak i za obec a celou zem.

Ale kde je ta firma? V čem že Vladimír Rott neuspěl?

Neuspěl v "ohlídáni" svého vítězného projektu když šel ke schválení do vlády, jak mu důrazně doporučil jeden z vyšších ministerských úředníků. Na takové "ohlídáni" prostě "neměl". Projekt, zcela zčerstva na půdě státní správy, "úspěšně" zaměnila klika banditů složená z bývalého soudruha ředitele a jeho pomocníků, manželky jednoho ze senátorů, a senátor, kterému asistoval jeho přítel z mládí, známý StBák vyššího postavení

Co musíme udělat? Zodpovědět pět otázek!

Vracím se k těm otázkám z mého příspěvku "Až se do těchto věcí pustíme, staneme se dospělými Evropany" (BL, 4.9.03):

  • Co učiníme s majetky, dávno (a jak dávno?) rozkradenými a kradenými?

  • Co učiníme zejména s majetky, nedávno rozkradenými a stále kradenými?

  • Co učiníme se zloději – zejména nedávnými?

  • Jak se vyrovnáme s těmi dávnými zloději?

A zejména také:

  • Jak umožníme poctivý vznik a ochranu majetku, které by byly základem zdravého hospodaření?

Kdo má o tyto otázky zájem?

Vladimír Rott,
Curych a Praha