Švýcarsko – Politická práva

Co jsou politická práva občanů? – Přehled politických práv ve Federaci

Přeložil Vladimír Rott, Curych/Praha
(autor souhlasí s publikací následujícího překladu v české wikipedii)>

Přehled politických práv švýcarských občanů na federální, spolkové, úrovni. Obdobná politická práva mají občané na úrovni kantonů a obcí.
Přeložena je část "Politická práva ve Federaci" webové stránky švýcarské státní správy www.admin.ch, kde najdete tento přehled – jako i další přehledy, například: "Jak se tvoří a schvalují zákony – federální legislativa" (anglicky, francouzsky, italsky, německy a románsky).

C O N F O E D E R A T I O  H E L V E T I C A

Federální správa Švýcarské konfederace

Politická práva ve Federaci

Švýcarsko je jednou z mála zemí, kde občané mají dalokosáhlá práva politické spoluúčasti. Dlouholetá demokratická tradice, poměrně malá geografická rozloha a populace, ale v neposlední řadě i vysoká úroveń vzdělání a medií hrají rozhodující roli pro fungování této formy státu.
  • Právo hlasovat a volit
  • Volby
  • Lidové hlasování
  • Lidová iniciativa
  • Referendum
  • Petice

1.  Právo hlasovat a volit

Osoby oprávněné se zúčastnit voleb mají také právo uplatnit svúj hlas v lidových hlasováních. Tyto osoby jsou všichni občané žijící doma nebo v zahraničí od osmnácti let, kteří nejsou zneschopněni duševní nemocí nebo duševní slabostí.

2.  Volby

Všichni dospělí švýcarští občané, od věku 18 let, maji jak "aktivní" tak "pasivní" volební právo do Národní rady (Poslanecké sněmovny parlamentu, poznámka překladatele): jinak řečeno, mohou jak volit tak i kandidovat do voleb. Jenom zaměstnanci federální správy se musí rozhodnout mezi svou profesí a svou funkcí, pokud zvoleni.
Volby do Rady států (zastoupení kantonů v parlamentu, poznámka překladatele) nejsou upravovány ustanoveními na federální úrovni, ale jsou řízeny ustanoveními jednotlivých kantonů.

3.  Lidové hlasování

Povinné je referendum o všech doplňcích a úpravách ústavy, dále o členství v některých mezinárodních organizacích. V těchto případech musí být provedeno hlasování a pro přijetí je nutná dvojitá většina: zaprvé, většina lidu, kterou je většina platných hlasů odevzdaných v celé zemi (konfederaci, poznámka překladatele), a zadruhé většina států, tedy kantonů v nichž voliči přijali návrh.
Změny ve stávajících nebo zavedení nových zákonů, jako i obdobná rozhodnutí parlamentu, dále určité smlouvy v oblasti mezinárodního práva jsou podřízeny fakultativnímu referendu. V tomto případě je pro přijetí nutná většina hlasů.

4.  Lidová iniciativa

Občané mohou vyvolat rozhodnutí o změnách, které si přejí uplatnit v ústavě. Pro provedení takové iniciativy jsou potřebné podpisy 100,000 voličů, sesbírané do 18 měsíců.
Lidová iniciativa může být formulována jako všeobecný návrh, nebo – jak se častěji děje – jako přesná formulace textu, jehož znění nemůže pak být změněno ani parlamentem, ani vládou.
Správa někdy odpovídá na takovou iniciativu s proti-návrhem (který je zpravidla umírněnější) v naději, že lid a státy jej budou při hlasování preferovat.
Od roku 1987 je možné hlasovat "dvojitým ano", kterým voliči mohou přijmout jak iniciativu tak proti-návrh. Rozhodující otázkou (uvedenou na hlasovacím lístku, poznámka překladatele) mohou voliči určit, který text bude uveden v platnost, pokud oba přijme jak lidová většina tak většina států (kantonů, poznámka překladatele).
Lidové inicitaivy nepocházejí ani od parlamentu, ani od vlády, ale od občanů samých; ti jsou totiž považování za určující sílu přímé demokracie.

5.  Referendum

Lid je oprávněn vyslovit se (t.j. rozhodnutí změnit nebo zavrhnout, poznámka překladatele) k rozhodnutí Parlamentu, které bylo učiněno.
Federální právo, všeobecně závazná rozhodnutí federace a státní smlouvy uzavřené na neurčitou dobu jsou podřízeny fakultativnímu referendu: v tomto případě je lidové hlasování provedeno jestliže jej vyžaduje 50,000 občanů. jejich podpisy musí být shromážděny během 100 dnů od publikace rozhodnutí. Referendum odpovídá právu veta a způsobuje pozdržení a kontrolu politického procesu blokací úprav přijatých parlamentem nebo vládou, nebo odložení počátku jejich platnosti – proto je referendum také často označováno jako "brzda" použitá lidem.

6.  Petice

Všechny osoby schopné úsudku – tedy ne jenom voliči ! – jsou oprávněni podat žádosti, návrhy a stížnosti veřejné správě.
Orgány správy jsou povinny věnovat řádnou pozornost těmto peticím; odpověď na ně sice není povinná, ale v praxi je každá petice projednána a zodpovězena. Petice se může vztahovat na jakoukoliv činnost veřejné správy.

Odkazy

Vědecké instituty – Renomované instituty zabývající se vlivem politických práv a participace občanů na efektivitu ekonomiky, politiky a spokojenost společnosti – specializovaná a multidisciplinární studia, dokumentace, komparatistika:
Spolky, hnutí (příklady prakticky orientovaných):
Instituty, uvádějící teorii v praxi – instituty, které podporují realizaci těchto poznatků v praxi – například IRI Europe činný v Evropě, nebo I&R Institute v Kalifornii

Přehled o švýcarské praxi demokracie – Webové stránky "Swissworld" – swissworld.org – v této souvislosti především kapitola "06 Politika" >en, >de, >fr, >it, >es, >cn, >ru, >jp.
Tuto část stránek "Swissworld" (en), rozšířenou o několik reportáží k tématu, vydali Švýcaři jako DVD "Direct Democracy in Switzerland". Můžete zdarma objednat na švýcarském vyslanectví.

Podívejte se také na