Jaroslav Langer
Grenzen der Herrschaft – Die Endzeit der Machthierarchien
Empirische Studie moderner Herrschaftsstrukturen, Entwurf einer herrschaftsfreien Staatsstruktur
Opladen, Westdeutscher Verlag, 334 S., 1988
 

V následující části knihy pak předkládá návrh nového modelu demokracie občanské báze, fungující bez etablovaných mocensko-hierarchických struktur, a ukazuje cestu nenásilného přechodu k "arktickému" společenskému zřízeni. Horizontálně propojená a vzájemně komunikující síť nezávislých občanských klubů v něm vytváří a zaručuje vlastní, neomezeně pluralitní politický život občanů v obcích, městech a čtvrtích, ale také v závodech, institucích a jiných společenských útvarech, a současně slouží jako "resonanční prostředí" pro nové a nekonvenční společenské myšlenky a návrhy.

Autor líčí podrobně organizaci a působení těchto klubů a jejich svobodné sdružováni v tematické pracovní kruhy, které vznikají nehierarchickým způsobem na podkladě vystupujících společensko-politických problémů a kroků občanské báze k jejich řešení.

Charakteristické prostředky této nové občanské demokracie jsou mj.:

• cílevědomé využití v knize popsaného "resonančního principu", který hrál rozhodnou roli ve všech historických společenských hnutích
• rostoucí počet nezávislých poslanců v zastupitelských sborech všech stupňů, zaručující při hlasování většiny na základě věcného rozvážení daného problému, a ne na základě momentálních mocenských resp. volebních zajmů politických stran
• transparence politického rozhodovaní, vylučující kabinetní politiku mocenských skupin
• zákaz tvořeni stranicko-politických mocenských kartelů, jako i např. formou vládních koalic
• a postupná přeměna klasické stranicko-politické vlády v nadstranickou radu ministrů, složenou z vysoce kvalifikovaných a politicky nezávislých odborníků.

Proti politické desinformaci a manipulaci veřejného mínění působí v autorově modelu ústavou stanovená povinnost zákonodárných a správních orgánů státu, zdůvodňovat svá rozhodnutí občanům, věcně, pravdivě a obecně srozumitelným způsobem, kontrolovaným a odborně hodnoceným "Obecnou radou znalců", jako novým ústavním orgánem, nezávislým na vládě a na mocenských organech státu.

V popsaném novém systému, který autor označuje jako "technologii svobody", probíhají společensko-politické iniciativy a anticipativní rozhodování stále důsledněji zdola nahoru, od "klubu alternativních nonkonformistů" (KANu) k vrcholným zákonodárným a výkonným sborům státní moci, které na ne musí věcně reagovat, neboť kluby a jejich pracovní kruhy disponují vlastními experty. Tím jsou zajištěny maximální pluralita a přímý vliv uplatňovaných občanských zájmů, nedosažitelné v žádném z modelů stranicko-politického státu.
 

Jaroslav Langer, nar. 1918 v Čechách. 1937-39 studium práv na Karlově universitě. Po obsazení Československa nacisty útěk do Polska, tam po vypuknuti války zatčen gestapem; během deportace do koncentračního tábora útěk z transportu přes německo-sovětskou demarkační linii na území západní Ukrajiny. Tam 1941 znova pod německou okupací, do konce války účast na polském hnutí odporu. 1945-48 studium hospodářských a politických véd v Praze. Od r.1954 člen Svazu spisovatelů, 1962 vyloučen, 1967 rehabilitován. V Pražském jaru 1968 spoluzaložitel čs. Společnosti pro lidská práva, člen přípravného výboru Klubu angažovaných nestraníků KAN a autor jeho programu.

Od r.1969 žije Langer v Německé spolkové republice. 1970-1979 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu sociálnědemokratické nadace Friedricha Eberta, v současnosti se jako svobodný spisovatel zabývá převážné futurologickou a mírovou problematikou.