http://hzpd.org/recenze_002.htm
zpět >>
Bibliografie knih a článků

Meze nadvlády - Soumrak mocenských hierarchií

Empirická studie moderních mocenských struktur
Návrh "bezmocenské" struktury státu

Jaroslav Langer

Jaroslav Langer
Grenzen der Herrschaft – Die Endzeit der Machthierarchien
Empirische Studie moderner Herrschaftsstrukturen, Entwurf einer herrschaftsfreien Staatsstruktur

Opladen, Westdeutscher Verlag, 334 S., 1988

 
Žijeme na sklonku tří různě dlouhých vývojových období lidské společnosti, jejichž společný konec nastoupí přibližně koncem tohoto (20.) století.
  • Nejkratší z těchto tří period představuje asi stodvacetiletý vývoj moderního stranicko-politického státu.
  • Druhou, delší, je asi dvěstěletý vývoj reprezentativních státních systému, tak jak se vyvinuly od francouzské revoluce.
  • A třetí, nejdelší z nich, je čtyř- až šestitisíciletý vývoj mocensko-hierarchických struktur společenské nadvlády, oněch pyramid moci, na jejichž špici stoji vždy panovník nebo panující skupina, ovládající poddaný lid.
To je základní závěr, který autor s historickým pohledem zpět vyvozuje ze svého srovnávacího studia moderních struktur nadvlády. V analytické části své knihy vysvětluje nejen proč tyto tradiční politické struktury neodvratné ztrácejí svou funkční schopnost, nýbrž také, proč nemohou byt nahrazeny žádným novým systémem nadvlády.

V následující části knihy pak předkládá návrh nového modelu demokracie občanské báze, fungující bez etablovaných mocensko-hierarchických struktur, a ukazuje cestu nenásilného přechodu k "arktickému" společenskému zřízeni. Horizontálně propojená a vzájemně komunikující síť nezávislých občanských klubů v něm vytváří a zaručuje vlastní, neomezeně pluralitní politický život občanů v obcích, městech a čtvrtích, ale také v závodech, institucích a jiných společenských útvarech, a současně slouží jako "resonanční prostředí" pro nové a nekonvenční společenské myšlenky a návrhy.

Autor líčí podrobně organizaci a působení těchto klubů a jejich svobodné sdružováni v tematické pracovní kruhy, které vznikají nehierarchickým způsobem na podkladě vystupujících společensko-politických problémů a kroků občanské báze k jejich řešení.

Charakteristické prostředky této nové občanské demokracie jsou mj.:

  • cílevědomé využití v knize popsaného "resonančního principu", který hrál rozhodnou roli ve všech historických společenských hnutích
  • rostoucí počet nezávislých poslanců v zastupitelských sborech všech stupňů, zaručující při hlasování většiny na základě věcného rozvážení daného problému, a ne na základě momentálních mocenských resp. volebních zajmů politických stran
  • transparence politického rozhodovaní, vylučující kabinetní politiku mocenských skupin
  • zákaz tvořeni stranicko-politických mocenských kartelů, jako i např. formou vládních koalic
  • a postupná přeměna klasické stranicko-politické vlády v nadstranickou radu ministrů, složenou z vysoce kvalifikovaných a politicky nezávislých odborníků.

Proti politické desinformaci a manipulaci veřejného mínění působí v autorově modelu ústavou stanovená povinnost zákonodárných a správních orgánů státu, zdůvodňovat svá rozhodnutí občanům, věcně, pravdivě a obecně srozumitelným způsobem, kontrolovaným a odborně hodnoceným "Obecnou radou znalců", jako novým ústavním orgánem, nezávislým na vládě a na mocenských organech státu.

V popsaném novém systému, který autor označuje jako "technologii svobody", probíhají společensko-politické iniciativy a anticipativní rozhodování stále důsledněji zdola nahoru, od "klubu alternativních nonkonformistů" (KANu) k vrcholným zákonodárným a výkonným sborům státní moci, které na ne musí věcně reagovat, neboť kluby a jejich pracovní kruhy disponují vlastními experty. Tím jsou zajištěny maximální pluralita a přímý vliv uplatňovaných občanských zájmů, nedosažitelné v žádném z modelů stranicko-politického státu.
 


Jaroslav Langer, nar. 1918 v Čechách. 1937-39 studium práv na Karlově universitě. Po obsazení Československa nacisty útěk do Polska, tam po vypuknuti války zatčen gestapem; během deportace do koncentračního tábora útěk z transportu přes německo-sovětskou demarkační linii na území západní Ukrajiny. Tam 1941 znova pod německou okupací, do konce války účast na polském hnutí odporu. 1945-48 studium hospodářských a politických véd v Praze. Od r.1954 člen Svazu spisovatelů, 1962 vyloučen, 1967 rehabilitován. V Pražském jaru 1968 spoluzaložitel čs. Společnosti pro lidská práva, člen přípravného výboru Klubu angažovaných nestraníků KAN a autor jeho programu.

Od r.1969 žije Langer v Německé spolkové republice. 1970-1979 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu sociálnědemokratické nadace Friedricha Eberta, v současnosti se jako svobodný spisovatel zabývá převážné futurologickou a mírovou problematikou.

> nahoru <