vjrott.com/cz/clanky/040200.html

Evropský soud pro lidská práva – Problémy a řešení

Z publikace Spolkového departementu pro vnější záležitosti EDA / DFAE / DFA (Švýcarské ministerstvo zahraničí)
Schweiz global – La Suisse et le monde – Svizzera oltre – 1/2004
překlad, a poznámky: Vladimír Rott
únor 2004

V poslední době se začíná i v jedné ze 45 členských zemí Rady Evropy, a od 1. května jedné z 25 členských zemí Evropské unie, živě diskutovat o tom, k čemu jsou evropské instituce.
Jednou z těch, které české občany zajímají, je Evropský soud pro lidská práva (ESLP, anglicky ECHR European Court of Human Rights) ve Štrasburku, instituce zřízená Radou Evropy. K ESLP se obracejí i mnozí čeští občané a začínají se zabývat tím, co je možné u této instituce dosáhnout poté, co vyčerpali všechny možnosti u českých soudů.
I některá česká media uveřejnila v poslední době postřehy, úvahy a podivy – jako například Blisty 14.5.2004 článek Chobotnice made in Czech od Jana Rouba, který se nestačil divit, co ve Štrasburku při svých návštěvách našel, viděl a slyšel.
Jak Janu Roubovi, tak jeho souputníkům – ať ve Štrasburském výboru nebo jinde – bych chtěl věnovat překlad následující zprávy o práci na nutných změnách u ESLP, a o tom proč jsou ty změny tak nutné. Také bych je, a další mé spoluobčany, chtěl ujistit nejen v tom, že občané čeští nejsou s jejich poznatky sami, ale i v tom že problémy se dají řešit.
Doufám, že i spoluobčané mé první země najdou síly aby předložili evropským institucím své požadavky, aby tyto – i jejich – instituce fungovaly tak jak mají. Případně i návrhy, jak jejich chod zlepšit.

OBSAH

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA – PROBLÉMY A ŘEŠENÍ
  • Před změnou nebo na konci? – Arthur Mattli
  • Evropský soud pro lidská práva
  • Osvobodit od balastu – Philippe Boillat v rozhovoru s Irène Dietschi
ODKAZY A PRAMENY
  • Evropský soud pro lidská práva
  • Rada Evropy
  • Kdo a proč Vás tam zastupuje
  • Prameny k tématu "Evropský soud pro lidská práva – Problémy a řešení":
    • francouzsky
    • německy
    • italsky

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA – PROBLÉMY A ŘEŠENÍ

PŘED ZMĚNOU NEBO NA KONCI?

Arthur Mattli, Ředitelství pro mezinárodní právo, EDA/DFAE/DF

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je obětí vlastního úspěchu. Hrozí, že se udusí pod záplavou individuálních stížností. Jenom důkladné změny mohou zabránit úpadku jeho významu nebo dokonce jeho konci. Švýcarsko aktivně podporuje započatý komplexní proces reforem a aktivně na nich spolupracuje.

U Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je dnes podáno k vyřízení na 65 000 stížností.

Jen v roce 2002 bylo podáno 34 500 individálních stížností, z nichž bylo 17 915 prohlášeno za nepřípustné. Toho roku skončilo 97 procent všech případů rozhodnutím Soudu o nenáležitosti/nepřípustnosti. Nadto se v minulém roce týkalo 65 procent 844 proneslých rozsudků takzvaných "opakovaných případů", jako například stížností na nepřípustné trvání soudních procesů v [diplomaticky řečeno] určitých státech.

Dá se předpokládat, že počet případů v nejbližší době dále podstatně stoupne. Přes 800 milionů lidí v 45 zemích Rady Evropy má dnes přístup k Soudu možností individuální stížnosti, pokud ta splňuje určité požadavky (k tomu více v rámečku).

Žádná změna k lepšímu

Počet podaných stížností podstatně stoupnul již začátkem 80-tých let. A přijetím nových členských států Rady Evropy se situace po roce 1990 ještě dále přiostřila. To vedlo v roce 1998 k první rozsáhlé reformě, takzvanému Jedenáctému dodatkovému protokolu, který měl přispět k transparentnějšímu a efektivnějšímu soudnictví – dosavadní dva výbory Soudu nahradil stálý Soudní dvůr, s odpovídajícím personálním obsazením.

Přesto počet nevyřízených případů stále stoupá, během posledních pěti let o 130 procent. Že by se situace v dohledné době sama od sebe zlepšila není pravděpodobné. Naopak, se stoupajícím vědomím o Evropské konvenci o lidských právech (EKLP) v zemích střední a východní Evropy roste počet stížností každým dnem. Trend stále stoupající.

Dnes je možné sice uznat, že reforma před pěti lety byla nutná a správná, ale zároveň je také nevyhnutelné přiznat, že je zcela nepostačující a nemůže zaručit dobrý běh ESLP v blízké budoucnosti.

Přitom Soud hraje klíčovou roli v dodržování Konvence. Jeho rozhodnutí jsou [ve vyspělých zemích, jako například] ve Švýcarsku respektována nejen Spokovým soudem, veřejnou správou a kantonálnímí soudy, ale ve stejné míře i advokáty a zájmovými organizacemi.

Je paradoxem, že právě výdobytek individuální stížnosti, která je často uváděna jako podstatný pokrok v ochraně lidských práv, ochromuje chod Soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Reformy pod švýcarským vedením

Při vědomí vážné situace zadal 13. listopadu 2002 Ministerský výbor Rady Evropy Řídícímu výboru pro lidská práva, aby předložil do 17. dubna 2003 konkrétní návrhy, jak zajistit účinnost Soudu. Řídící výbor, vedený Švýcarem Philippe Boillatem, místoředitelem Spolkového úřadu pro spravedlnost, předložil návrhy opatření ve třech oblastech.

Výbor [v daném čase] navrhl opatření na národních úrovních, opatření týkající se Soudu a opatření zaručující výkon rozsudků. Tato reforma byla projednávána ministry zahraničí členských zemí 14. a 15. května 2003, kteří ji plně podpořili a zadali k provedení.

Základem reformy je vypracování doplňkového protokolu ke Konvenci o lidských právech. Tento protokol bude Řídícím výborem do června 2004 projednán se všemi zúčastněnými stranami a vypracován v konečném znění (viz také následující interview).
Již v roce 1985 předložilo Švýcarsko na první ministerské konferenci o lidských právech ve Vídni návrh ke sjednocení Komise a Soudu pro lidská práva do jedné instituce, a tím zaujalo vedoucí úlohu v tehdejší diskuzi o reformách. Nyní naše země, společně s Německem, opět předkládá podstatné změny Konvence:
  1. návrh postupu při prohlašování žádostí za nepřípustné výbory Soudu
  2. nové kritérium týkající se předpokladů přípustnosti
    (viz také následující interview).

Komplexní úkol

Práce na reformě dále komplikuje i možný přístup Evropské unie ke Konvenci o lidských právech, jak předpokládá návrh ústavy EU. Pokud by i tato část návrhu ústavy byla přijata, je nutné zohlednit tento závazek EU v jednáních o reformě i v návrzích reformy Konvence a Soudu pro lidská práva, aby nebylo reformy zase nutno reformovat, než by bylo možné je uskutečnit.

Jestli a jak se podaří zajistit dobré fungování Soudu je ještě ne až tak zcela jisté. K tomu je totiž zapotřebí obrovského úsilí, skutečné politické vůle všech členských zemí Rady Evropy, aby bylo možné zvládnout tento kompexní proces reforem v dohledné, vyměřené době.

Neustále rostoucí počet individuálních stížností je pouze jen jedním z problémů, které ochromují účinnost Soudu – v mnoha zemích jsou rozhodnutí Soudu jen vlekle uskutečňována [pokud vůbec].

A nesourodé pojetí práva jako i velmi rozdílně žitá právní praxe v členských zemích Rady Evropy jsou oblastmi podstatných problémů a napětí, které je nutné řešit především v politickém dialogu a ne pouze [jednotlivci] před Soudem ve Štrasburku.
 

Rámeček

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA (ESLP)

ESLP je ústřední instance Rady Evropy, určená k prosazovaní Evropské konvence o lidských právech a základních svobodách. Před cestou do Štrasburku musí být vyčerpány všechny národní právní prostředky.

Na Soud se může obrátit každý, kdo pokládá svá práva, zaručená Konvencí, za porušená. K těmto právům náleží například právo na život, zákaz mučení, právo na svobodu a bezpečnost, právo na poctivý/čestný/spravedlivý [právní] proces, právo na respektování soukromé a rodinné sféry, svoboda vyjadřování mínění, svoboda vyznání, svoboda shromaždování, atd. Tedy ty hodnoty a zásady, kterými se dnes vyznačují [moderní] pluralitní společnosti.

Tato práva, jako základní a minimální požadavky, nejen určují moderní ústavy a zákonodárství, ale jsou i základními konstruktivními prvky mírového uspořádání Evropy.


EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA – PROBLÉMY A ŘEŠENÍ

OSVOBODIT OD BALASTU

Philippe Boillat v rozhovoru s Irène Dietschi

Na procesu obnovy Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se vyznačně podílí jeden Švýcar: Philippe Boillat, místoředitel Spolkového úřadu pro spravedlnost, který předsedá Výboru Rady Evropy pro reformu ESLP.

Pane Boillate, Výbor Rady Evropy pro reformu ESLP vypracoval pod Vaším vedením návrhy k reformě ESLP. Které to jsou?
Jedná se o řadu navzájem vyvážených opatření. Zaprvé jde o zjednodušený postup při projednávání velkého počtu patrně nepřípustných případů jako i pro projednávání případů, které jsou naopak zřejmě odůvodněné.
Dále jde o opatření, aby [všechny] členské státy [bez výjimky] rozhodnutí soudu respektovaly a uváděly je v platnost.
Především ale musí každý z členských států [z těch, které právo, ani lidská práva ještě nerespektují] udělat pořádek sám u sebe, takže zasílání stížností do Štrasburku už nebude třeba. Každý takový stát tedy musí svým občanům dát k diposici účinné právní prostředky, aby se případná porušení lidských práv dala stíhat v každém jednotlivém státě. Nadto je nutné přezkoušet, a pak i stále systematicky přezkušovat, zákonodárství na jeho soulad s Konvencí o lidských právech.
Dále chceme dosáhnout toho, aby ve všech zemích jak veřejnost tak veřejná správa věděly co lidská práva jsou a co pro ně znamenají.

Soud pro lidská práva chce také provést řadu vnitřních změn. Co jste mu navrhli?
Je dobré si uvědomit, že 90 procent podaných stížností nesplňuje požadavky na přípustnost. Někdy k Soudu docházejí papíry, které jsou [slušně řečeno] velmi odbyté. Přesto musí být každý jednotlivý dopis pečlivě zpracován.
Aby se soudkyně a soudci zase mohli koncentrovat na soudcovskou činnost [jak je smyslem Soudu a jak tomu bylo v jeho počátcích], navrhujeme systém "filtrů", v němž může jednotlivý soudce, podporovám dvěma právnickými spolupracovníky, prohlásit stížnost [pokud nesplňuje podmínky] za neoprávněnou.
Dále navrhujeme nové kriterium, které by ESLP umožnilo odmítnout ty stížnosti, které z posouzení Soudu byly již dostatečně prozkoumány na národní úrovni.
ESLP také dostává množství individuálních stížností, které dnes jako jednotlivé musí projednávat, ale které se týkají jevu obecnějších, jako například [příliš dlouhé] doby projednávání u národních soudů. V takových případech navrhujem nové grémium, složené ze tří soudců, které může rozhodnout ve věci společné mnoha individuálním stížnostem. Takový, účinný, rozsudek pak bude možný během několika [málo] měsíců [což je dnes prakticky znemožněné].

Jak to vypadá s uskutečňováním štrasburských rozsudků?
Opravdu je jedním ze zdrojů stížností skutečnost, že členské země nerealizují dostatečně rychle rozhodnutí Soudu, nebo je realizují jen částečně [v lepším případě]. Toto platí zejména tam, kde rozhodnutí Soudu odkrývá systémové nedostatky v dotyčné zemi, a kde by uplatnění rozsudku uvolnilo lavinu podobných stížností.
Navrhujeme, aby Výbor ministrů měl pravomoc intervenovat proti takovým státům u Soudu, aby ten pak vyslovil veřejnou důtku. To je, samozřejmě, neobyčejný návrh, který také zřejmě [z hlediska států respektujících právo] bude zřídka nasazován. Ale už jen taková možnost bude nutit [jisté] členské státy jednat tak, aby nebyly veřejně odsouzeny.

Jaký je časový rozvrh reforem?
Naše doporučení předložíme Výboru ministrů v dubnu 2004. K doporučením patří také dodatkový protokol ke Konvenci o lidských právech, který by musel být ratifikován 45 členskými státy. To by mohlo trvat tak dva, tři roky. Ale i tady platí: čím dříve, tím lépe. Vždyť záplava stížností ve Štrasburku neustále stoupá. Koncem listopadu 2003 čekalo u Soudu 65 000 stížností na vyřízení. V roce 2004 očekává Soud 42 000 a v roce 2005 dokonce 46 000 nových stížností. To jsou úděsná čísla!

Proč přístup EU ke Konvenci o lidských právech komplikuje proces reforem?
Jedná se o komplexní otázky [složitých postupů při hledání společných řešení]. Tady jde o to, najít způsob, jak EU může ke Konvenci o lidských právech přistoupit, aniž by bylo třeba dalšího doplňkového protokolu, neboť ten by zase musely odsouhlasit parlamenty všech 45-ti členských zemí. Dobrá možnost je klauzule, jak navrhujeme, kterou by bylo možné připojit už nyní, v rámci této reformy, a která by zplnomocňovala Výbor ministrů uzavřít s EU smlouvu o přistoupení ke Konvenci [až EU bude tak daleko]. Takový postup by byl podstaně rychlejší a jednodušší.

Jakou roli hraje ESLP v Evropě a jejím uspořádání?
Význam Soudu pro lidská práva je stěžejní: Je nejvyšší zárukou evropského veřejného pořádku (ordre public) a tím základní jistotou demokracie pro 800 milionů lidí v Evropě. Vykonáváním své soudní pravomoci rozhodujícím způsobem přispívá k vytváření takového evropského prostoru, v kterém platí a jsou plně respektována lidská práva.
To je něco, co si musíme znovu a znovu uvědomovat.


EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA – PROBLÉMY A ŘEŠENÍ

ODKAZY A PRAMENY

(některé informace jsou dostupné i v češtině)

Evropský soud pro lidská práva
echr.coe.int
 
Evropský soud pro lidská práva
www.coe.int
 
Kdo a proč (z Vašeho pověření a z Vaší svobodné vůle) Vás zastupuje v Radě Evropy a u Soudu pro lidská práva
www.coe.int/T/e/com/about_coe/member_states/e_re.asp

Zdroj k tématu "Evropský soud pro lidská práva – Problémy a řešení"

  • Kdo a co je za tím
Spolkový departement pro vnější záležitosti (Švýcarské ministerstvo zahraničí) – Eidgenössisches Departement für auswärtige Angelegenheiten (EDA) – Département fédéral des affaires étrangères (DFAE) – Dipartimento federale degli affari esteri (DFAE) – Swiss Federal Department of Foreign Affairs (DFA)
www.eda.admin.ch
Poznámka – Na rozdíl od některých zemí je Spolková administrativa výkonnou institucí občanů na spolkové úrovni. Tudíž na jejích stránkách najdete informace o běhu demokracie ve Švýcarsku, o spoluúčasti občanů na jejich věcech, jejich politických právech.
  • Odkazy na originály článků k tématu "Evropský soud pro lidská práva – Problémy a řešení" (ve třech hlavních spolkových řečech)
(fr)

Se réformer ou disparaître
La Cour européenne des droits de l’homme est victime de son propre succès. Elle risque d’étouffer sous l’avalanche de requêtes individuelles. Seule une réforme peut empêcher que la Cour ne perde de son importance ou même disparaisse. La Suisse soutient activement le processus d’amélioration qui a été lancé.
par Arthur Mattli, Direction du droit international public, DFAE
PDF - ici l'article est à votre disposition au format PDF (84K)

Garantir l’efficacité de la Cour
Un Suisse prend une part déterminante au processus de réforme de la Cour européenne des droits de l’homme (Cour eur. DH). Il s’agit de Philippe Boillat, sous-directeur de l’Office fédéral de la justice, qui préside le comité du Conseil de l’Europe pour la réforme de la Cour. Il nous parle de cette réforme.
par Irène Dietschi, Journaliste, Hägendorf SO
PDF - ici l'article est à votre disposition au format PDF (22K)

(de)

Wende oder Ende?
Der Europäische Gerichtshof für Menschenrechte (EGMR) ist Opfer seines eigenen Erfolgs. Er droht unter dem Berg von Individualbeschwerden zu ersticken. Nur eine Wende kann seinen Bedeutungsverlust oder gar sein Ende verhindern. Die Schweiz unterstützt den angelaufenen komplexen Reformprozess aktiv.
Ein Beitrag von Arthur Mattli, Direktion für Völkerrecht, EDA
PDF - Hier steht Ihnen der vollständige Artikel im PDF-Format zur Verfügung (85K)

Vom Ballast befreien
Am Erneuerungsprozess des Europäischen Gerichtshofes für Menschenrechte (EGMR) ist ein Schweizer massgeblich beteiligt: Philippe Boillat, Vizedirektor des Bundesamtes für Justiz, präsidiert den Ausschuss des Europarates für die Reform des EGMR.
Ein Beitrag von Irène Dietschi, Journalistin, Hägendorf SO
PDF - Hier steht Ihnen der vollständige Artikel im PDF-Format zur Verfügung (22K)

(it)

Riformarsi o scomparire
La Corte europea dei diritti dell’uomo è vittima del proprio successo. Corre il rischio di soffocare sotto la valanga di richieste individuali. Soltanto una riforma può impedire che la Corte perda la propria importanza o scompaia. La Svizzera sostiene attivamente il processo di miglioramento che è stato promosso.
da Arthur Mattli, Direzione del diritto internazionale pubblico, DFAE
PDF - Cliccare qui per il testo completo in formato PDF (77K)

Sbarazzarsi del superfluo
Uno Svizzero assume un ruolo determinante nel processo di riforma della Corte europea dei diritti dell’uomo (Corte eur. DU). Si tratta di Philippe Boillat, vicedirettore dell’Ufficio federale di giustizia, che presiede il comitato del Consiglio dell’Europa per la riforma della Corte. Ecco le sue impressioni in quest’intervista.
Intervista: Irène Dietschi, giornalista, Hägendorf SO
PDF - Cliccare qui per il testo completo in formato PDF (23K)