|
Politická komunikace a média
Editory, a současně překladateli, jsou Jan Jirák a Blanka
Říchová, kteří texty uvádějí svou úvahou Politická komunikace a média (odsud
název publikace) a údaji o šesti autorech sedmi přeložených a do souboru
zařazených prací. Publikace je sestavena z článků význačných světových
sociologů a politologů věnovaných problematice komunikace.
Na tomto místě lze uvést pouze přehled jmen s uvedením
autorovy profese a název statě:
W. Schulz: Funkce a důsledky politické komunikace.
W. Schulz je vedoucím katedry politických věd
na universitě v Erlangen-Nürnberg.
K.W. Deutsch: Politické sebeuvědomění, autonomie a suverenita.
K.W. Deutsch: Komunikační modely a systémy rozhodování;
některé důsledky pro výzkum.
K.W. Deutsch je americký politolog českého původu,
od roku 1942 přednášel na řadě universit, věnoval se kybernetice a možnostem
jejího využití při studiu politického procesu. Do výboru jsou zařazeny
dvě kapitoly z jeho nejznámější knihy The Nerves of Government z roku 1963)
D. Bell: Poznámky k autoritářskému a demokratickému vůdcovství.
D. Bell, americký sociolog a žurnalista, od roku
1969 profesor na Hardvardské universitě. Věnuje se studiu způsobů jimiž
instituce ovlivňují jednotlivce.
E. Katz: Dvoustupňový tok komunikace; nejnovější zpráva
o hypotéze.
E. Katz, v letech 1966-1980 ředitel institutu
pro komunikaci na Hebrejské universitě v Jeruzalémě, později působí v USA.
Podílel se na formulování hypotézy o vícestupňovém komunikačním toku.
D. McQuail: Masová média ve veřejném zájmu; hledání rámce
norem chování médií.
D. McQuail, do roku 1997 profesorem masové komunikace
na Amsterodamské universitě. Významným způsobem přispěl k rozpracování
analýzy "normativních teorií" nároků společnosti a jejích složek na chování
médií.
J. Curran: Nový pohled na masová média a demokracii.
J. Curran, sociolog a profesor komunikace na
Goldschmidt College Londýnské university. Studoval vztah mezi masovými
médii a společností, zvláště pak vliv médií na společnost.
Dovolím si jen kratičkou citaci J. Currana: "Tradiční definice
médií jako hlídacího psa má v kontextu rozšiřujícího se systému vysílání
zjevně podmanivou logiku. Ospravedlňuje případy související s reformou
volného trhu vysílání ..." Ke škodě všech není na víc místo. Osobně jsem
se seznámil s mnoha fakty vysvětlujícími i zdánlivě nepochopitelné chování
politiků i novinářů a jejich prostřednictvím médií.
V každém případě doporučuji tuto publikaci, vydanou na
konci toku 2000 Universitou Karlovou v Praze nakladatelstvím Karolínum
v rozsahu 164 stran a prodávanou za 90,- Kč, pozornosti všech kolegů z
Demokratického klubu.
RNDr. Ivan
Turnovec
|
|
