| historie firmyosobní a odborná historie »
 
            
             
              
                
                  | FIRMA V J ROTTMALÉ NÁMĚSTÍ
 PRAHA 1 - STARÉ MĚSTO
 
 |    | 
                   |  
Vincenc Josef Rott (1813-1890) 
              1839 spolu s bratrem Augustem první obchod, po roce se rozešli aby každý hospodařil samostatně, August dále vedl obchod a výrobu hudebních nástrojů
 
 1840 založil firmu «V J ROTT» na Malém náměstí čp. 10 (U radnice 2) - «norimberské zboží», hodinové součástky, hodinářské a hudební nástroje, řemeslnické nástroje, nářadí, jemné přístroje, o něco později řemeslnické potřeby a stroje - a velkoobchodní činnost, vydával německo-české ceníky (katalogy)
 
1855 rozšířil obchod a přeložil jej do domu Malé náměstí čp. 142 - dům «V J ROTT» (Malé nám. 3 - U volka, Pytlíkovský, U tří zlatých růží, U tří snopů, U Rotta (fresky 1896/97)
 
Ladislav Rott (1851-1906)
 
              1872 převzal obchod, společně s bratrem Juliem (ten ale zemřel 1876),firmu reorganizoval, dále rozvinul a rozšířil,
 vydával česko-německé ceníky (katalogy)
 
1876 stavební rozšíření do domu čp. 138 (Malé nám. 4 / Linhartská 8), postaveného 1871 na místě tehdy koupených čtyř domů - bývalých čp. 138 (U černého berana, U tří Uhrů), 193 (U černé růže), 140 (Frankovský, Prokupovský, Chmelovský), 141 (U Svatého Petra, U tří vlaštovek)a do nově postaveného čp. 136 (Linhartská 6), «na místě dvou chatrných baráků, koupených krátce předtím»
 
1896/97 rekonstrukce domu čp. 142 - a zadání fresek Mikoláši Alšovi
 
Vladimír Jiří Rott (1885-1965) 
              1906 převzal firmu, 1908 se připojují bratr Ladislav a sestra Julie - jako menšinový společník a tichá společnice
1912 rozšíření obchodu do domu čp. 143 (Malé nám. 2 - U bílého lva, U Grófů, U modrého lva), koupeného rok předtím
1914 založena pobočka v Plzni, «za deset let úspěšně prodána, s ohledem na koncentraci v Praze»
1916 zakoupen pozemek čp. 319 v Praze Holešovicích, pro «ústřední skladiště s vlečnou kolejí dráhy», vystavěno v témže roce
1919 Ladislav Veselý (1900-1982), synovec Vladimíra Jiřího, začal svou kariéru ve firmě
 1922/23 stavební propojení domů sousedících s čp. 142, centrální obchodní hala se sklobetonovou kopulí, první v Praze, místo bývalého dvora 
1926 «po dvaceti letech práce konečně tam, kde jsme chtěli být»
1927 bratr Ladislav zemřel
1930 založení rodinné akciové společnosti, «úplná dohoda, schválení úřady a výplata dědických podílů až koncem 1932», společnost registrována 1933/34...1938 zem postihují kolaboranti, 1939 okupanti, válka, deportace...
 1941 Ladislav Veselý se stal druhým, menšinovým společníkem
1945 po setkání s čs. prezidentem Edvardem Benešem, který vyzval i jiné zámožné Čechy, stahuje Vladimír Jiří všechny zahraniční
investice a rezervy - aby tak přispěl k obnovení poválečného Československa– na varování méně entuziastických obchodních přátel odpovídá: «Můj národ mne nikdy nezradí!»
 ...přičemž Beneš ČSR «prodal» Stalinovi již v roce 1943 v Moskvě, a svou zemi, a její lidi, opět zradil – jak bylo i jeho zvykem...
 
1948 - rok «prvního lupu» - v poslední chvíli se mu podaří opustit milovanou vlast, společně z manželkou Růžkou, a tak si zachrání holý život, «díky varování jednoho slušného komunisty, že se na nás chystá oprátka»
              
Vladimír Jiří  podstatně rozšířil firmu, včetně již tradičního odborného velkoobchodu, partnerství a podílnictví s československými a evropskými průmyslovými výrobci
 vytvořil kvalifikované pracovní příležitosti od «přes 50 členů personálu» v roce 1905, «skoro 150» v roce 1925, k «více než 230» po válce 
 zavedl a rozvinul moderní management, marketing a nákup a prodej, účetnictví a controlling, management dodavatelů a skladů, rozvoj a vzdělávání spolupracovníků, včetně sociálního zabezpečení i jejich rodin, služby zákazníkům a partnerství s vysokou úrovni kvality
 obchodní a průmysloví partneři v Německu, Norsku, Rakousku, Švédsku, Itálii a samozřejmě v Československu, na některých z nich se významně podílel 
 jako člověk, i jako norský honorární konzul, zachraňuje nacisty a jejich českými kolaboratéry pronásledované před smrtí (v knětnu 1946 jej jmenoval norský král konzulem generálním)
  část nemovitostí V J Rott na Malém náměstí, «Rynečku», a v Linhartské ulici v Praze, Starém městě (letecký pohled) – uprostřed hlavní V J Rott dům se sgrafity Mikoláše Alše, »U Rotta», U volka, Pytlíkovsky, U tří zlatých růží, U tří snopů
                (č.p.142)
 – na jihu 
                (č.p.142)
 – na sever dům rohový z roku 1871 na místě domů U černého berana, U tří Uhrů, U černé růže, domu Frankovského, Prokupovského, Chmelovského a domu U svatého Petra, U tří vlaštovek
              (č.p.138)
 – a následující v Linhartské z roku 1876 na místě «dvou chatrných baráků»
                (č.p.136)
 
Vladimír J Rott (*1950) 
              1990/91 vypracoval, se svým teamem v Curychu a Praze, vítězný privatizační projekt «V J Rott a.s.», který zahrnoval také vše co přežilo desetiletí rozpadu a jehož základem byl solidní business plan a financování - obnovení moderní evropské firmy a rychlá expanze (než se zahraniční investoři rozhlédnou po Č(SF)R)
od roku 1993 čeká na to, kdy se české soudy odhodlají projednávat kauzy «druhého lupu» z roku 1993– jeho vítězný privatizační projekt byl «zaměněn» za projekt poražených za spolupráce korupčních vyšších úředníků
 – vyšetřování i podle zákona ČR trestných činů »pozastaveno» na «pokyn zhůry»
 – «lapkové» zúčastnění na aktivní straně tohoto korupčního procesu jsou jmenovitě uvedeni v «černé listině» zde dole
 – spolu s dalšími obdobně poškozenými předložil kauzu i mezinárodním institucím
 (že projekt zvítězil, s odstupem, může dosvědčit řada dobrých lidí na jeho projednávání zůčastněných, bohužel vůči «soudružské a estébácké mafii» bezmocných)
 
 
              ...pokračování... jakmile v Česku bude zaveden skutečný, fungující právní systém...
             osobní a odborná historie »
 |