A.  ZÁKLADNÍ ARGUMENTACE

1.  Bez přímé demokracie není náš representační systém demokratický

    Nynější čistě representační systém nezaručuje suverenitu lidu.
Poslanci mají vždy možnost odhlasovat zákony a prosadit pravidla proti
vůli obyvatelstva. Občané by měli mít zákonné právo odmítnout závazným
způsobem určité zákony a pravidla, jakož i předkládat k rozhodnutí
určité otázky. Čistě reprezentační systém spočívá na fikci vynuceného
mandátu. Lidé nemohou přímo rozhodovat. Musí dávat mandát
reprezentantům, kteří rozhodují místo nich. Stejně jako "dárek" vynucený
silou nemůže být skutečným dárkem, silou získaný mandát není skutečným
mandátem. Občané nemohou nikomu dávat kutečný mandát, jestliže také
nemají možnost rozhodovat sami (např. o důležitých věcech). Nynější
systém je patemalistický a znemožňuje vytvoření důvěry mezi zmocněnci a
občany.

2.  Přímá demokracie je nezbytná pro řešení důležitých otázek (právní
    stát, nezaměstnanost, ekologie...)

    V tomto a příštím století budeme konfrontováni s velkými problémy.
Je třeba zlepšit pracovní podmínky všech a zajistit jim důstojnou
existenci, vytvořit podmínky pro osobní svobodu, zachování zdravého
přírodního prostředí a individuální kreativitu. Pro zajištění toho všeho
nestačí povrchní opatření. Bude zapotřebí reforem, které radikálně změní
životní podmínky obyvatelstva a které mohou mít úspěch jen získají-li
aktivní podporu převážné většiny občanů. Navíc je jisté, že tyto reformy
narazí na odpor významných zájmových skupin. Z těchto důvodů mohou mít
převratné reformy úspěch jen tehdy, jestliže každý jedinec dostane
možnost individuálního rozhodování spolu s ostatními. Pro tento účel je
vhodným nástrojem referendum vyhlášené na základě občanské iniciativy.

3.  Přímá demokracie je již sama o sobě prvním krokem k obnově lidské
    důstojnosti

    Neustálé poručnictví vnucované velké většině obyvatelstva čistě
reprezentačním systémem je útokem na lidskou důstojnost. Demokracie
znamená doslova svrchovanost lidu, jakkoliv tento základ vyspělých
společností byl arogantně zneužíván k prázdné frázi totalitními systémy.
V demokracii jsou občané nejvyšší autorita. Čistě reprezentační systém
nemůže být pokládán za skutečně demokratický. V současné době se občané
nemohou vyslovit k vhodnosti toho kterého zákona. Předpokládána je
pasivita, pasivní přijímání a podpora. Možnost hlasovat pro jinou
reprezentaci při příštích volbách nebo sám kandidovat je naprosto
nedostatečná: příslušné zákony již vstoupily v platnost a poručnictví
nad občany je rok od roku obnovováno. Navíc čistě reprezentační systém
nijak nestimuluje k politické participaci.
    Každá lidská bytost má potenciál "společenského umělce", který může
v určitém okamžiku formovat své prostředí. Každý by měl mít možnost
jednoho dne rozvinout svůj společenský talent. Přímá demokracie je k
tomu tím nejvhodnějším nástrojem. Podstata rozhodování v přímé
demokracií je kultura debaty, dialogu, vytváření společenské soudnosti
obyvatelstva. Demokratické rozhodnutí musí být pokládáno za hledisko,
vzniklé v určitém okamžiku permanentního procesu formace úsudku. Nové
myšlenky se neuplatňují vždy okamžitě. Dnešní menšina může být zítra
většinou. Hluboký smysl skutečné demokracie je v tom, že lidé jako
plnohodnotní občané začnou jeden druhému naslouchat, vmýšlet se do
stanovisek druhého, navzájem se korigovat a tím vytvářet vyspělejší
společnost a lepší podmínky v nichž žijí.

B.  VÝVOJ K PLNÉ DEMOKRACII

1.  Dvě cesty k rozhodnutí

    Ve skutečné demokracii to jsou občané, kdo rozhoduje jakým způsobem
bude uděláno to které rozhodnutí: buď přímou demokracií nebo demokracií
reprezentační.
    U všech otázek, o nichž nechtějí občané rozhodovat přímo, jsou
rozhodnutím pověřeni jejich reprezentanti. Chce-li určitá skupina občanů
mít možnost rozhodnout přímo o určité věci, oznámí to prostřednictvím
petice podpořené jistým procentem signatářů. V tomto případě dostanou
demokratický mandát ti, kteří hlasují v referendu.
    Obě cesty k rozhodnutí jsou tedy logicky na stejné úrovni. V
referendu vzniká mandát hlasováním. Každý, kdo je oprávněn hlasovat, se
svobodně rozhodne, zda bude hlasovat nebo ne, zda bude sám kandidovat,
nebo zda dá mandát hlasujícím.

2.  Typy referend

    Referendum má mít možnost jednat o všech otázkách, které jsou
předmětem reprezentačního rozhodování. Neexistuje žádný teoretický ani
praktický důvod pro to, aby z ní některé otázky byly z lidového
rozhodování vyloučeny. Ve Švýcarsku existuje lidové referendum, bez
jakýchkoli omezení, už více než sto let. Ten, kdo chce vyloučit některé
otázky z pravomoci rozhodování lidem, odmítá princip suverenity lidu a
není demokratem.
    Je třeba uvést tři typy referenda: lidová iniciativa, referendum
opravné a referendum konstituční.
    Lidová iniciativa je referendum o otázce předložené k posouzení
občanským nebo politickým hnutím. Opravné referendum je uspořádáno z
občanské iniciatívy za účelem anulování nového zákona nebo předpisu,
zavedeného, nebo odhlasovaného reprezentačním orgánem. Konstituční
referendum je referendum organizované automaticky pokaždé, když si
parlament přeje změnit ústavu.

3.  Konkrétní podmínky referenda

    Lidová iniciativa nebo opravné referendum se mohou konat, jen když
si to vyžádá dostatečný počet občanů. Požadavek lidové iniciativy nebo
referenda tedy musí být podepsán značným procentem občanů. Pro lidové
iniciatívy v malých společenských jednotkách je přiměřené 10%. Pro velké
jednotky jako např. Praha nebo Brno byl práh stanoven na 3%. Opravná
referenda musí být požadována v rozumné lhůtě po ratifikaci
reprezentačním shromážděním, např. do 6 měsíců. V tomto případě je
požadován minimální počet podpisů např. 2%, pro referendum instituční a
1% pro referendum opravné (ve Švýcarsku)
U referend nesmí být požadován žádný minimální počet účastků.
Shromáždění účastníků hlasování tvoří ve skutečnosti jakýsi ad hoc
parlament pro otázku k hlasování předloženou. V každém případě je tu
počet hlasujících mnohem větší než počet členů parlamentu. Kromě toho
stanovený minimální předepsaný počet hlasujících téměř vždy vyvolá proti
lidové iniciativě bojkot. V žádném státě, kde referendum uspokojivě
funguje (Švýcarsko na federální, ale i kantonální a komunální úrovni,
Oregon, Washington, Kalifornie na úrovni dílčího státu, Bavorsko na
úrovni spolkového státu...) minimální předepsaný počet hlasujících v
referendu neexistuje. Jednotlivý návrh na referendum nemůže obsahovat
prvky, které spolu navzájem nesouvisí.

4.  Vztah mezi lidovou iniciativou a referendem

    Když bylo shromážděno 10% podpisů pro referendum, je možno obrátit
se na Ústavní soud a žádat o výrok. Takový výrok se týká unikátnosti
dotyčné otázky, úrovně kompetence a slučitelnosti s články ústavy.
Lidová iniciativa se také může obrátit s návrhem na dotyčný
reprezentační orgán. Ten má pak k dispozici určitý čas, aby návrh
komentoval. Iniciativa pak může svůj návrh přizpůsobit a v tom případě
se snižuje o 10% práh co do počtu podpisů, které je ještě třeba získat v
konečné fázi.
    Samozřejmě může parlament také okamžitě schválit předložený návrh. V
tom případě bylo účelu iniciativy dosaženo. Během 10 let nemůže
parlament změnit zákon schválený přímou demokracií. Po deseti letech je
ke změně oprávněn, ale pouze dvoutřetinovou většinou.

5.  Změny ústavy

    Referendum musí být zorganizováno pokaždé, když je předložen návrh
na větší změnu ústavy, jakož i při ratifikaci mezinárodních smluv, které
omezují národní svrchovanost.

------------------------------------------------------------------------
    Přeloženo z francouzštiny, text vypracován organizací WIT voor
    directe democratie, Beeldhouwermtraat 38, Antverpy, Belgie.
------------------------------------------------------------------------
    web: http://hzpd.org / http://pdemokracie.ecn.cz
Podpisy online:
    http://hzpd.org/petice.htm
    http://pdemokracie.ecn.cz/petice.htm
Podpisy poštou a dotazy na adresu koordinátorky:
    Pavla Bařinová,  Staňkova 30,  CZ - 700 30 Ostrava - Jih
    E-mail: pbarinova@volny.cz,  Tel.: 069 6737620
------------------------------------------------------------------------