Formulář
č. 4 (D) - SAMOSTATNĚ PRIVATIZOVANÁ JEDNOTKA
PŘEVODEM PODNIKU DO PRÁVNÍ FORMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
[...]
17. ODŮVODNĚNÍ PRIVATIZACE FORMOU ZALOŽENÍ AKCIOVÉ
SPOLEČNOSTI - v tomto bodě
předbíháme úvahy
Podnikatelského záměru (následující bod 18. [str. 23])
A. PODMÍNKY, POTŘEBY A CÍLE
1. ZDRAVÝ ROZVOJ, PODNIKATELSKÉ CÍLE
Vhodná forma společnosti musí zaručit její zdravý rozvoj a
odpovídat i čtyřem hlavním cílům Podnikatelského záměru:
- kontinuita
- koncentrace
- ctižádost, nadprůměrnost, kvalita
- solidnost, spolehlivost, jistota.
2. PODNIKATELSKÁ ČINNOST FIRMY
Pro podnikatelskou činnost nově vzniklé společnosti V J ROTT as je především nutno zajistit:
- kompetentní rozhodovaní a spolurozhodovaní o její činnosti
- co největší možnou nezávislost
- dostatečné finanční prostředky.
3. FINANČNÍ PROSTŘEDKY
Během minulých 150 let vyhospodařené prostředky jsou zřejmě
nedostupné.
- Hodnoty, vytvořené státním podnikem během minulých 40 let,
byly odvedeny administrativnímu vedení [tzv. "státu"].
- O osudu značných hodnot, vyhospodařených během 110 let
činnosti původní firmy V. J. ROTT a.s., můžeme jen spekulovat - část
byla jiste promrhána, část jistě rozkradena a je možné, že část je
dosud v rukou následníků bývalé funkcionářské nomenklatury. Dnes
platné zákony neumožňují jakoukoliv pro podnikatelskou činnost
dostatečnou náhradu těchto prostředků. I jakákoliv případná restituce
by byla omezena pouze na mizivý zbytek těchto hodnot - budovy, přes 40
let prakticky neudržované a pozemky.
Při znovuzaložení firmy V J ROTT as je nutno získat
většinu vnějších finančních prostředku na volném, v dnešní době
teprve vznikajicím, finančním trhu. Přínejmenším stejně důležité je
zajištění financování další činnosti firmy [financování z
podnikatelského výnosu, vnitřní
financování].
B. FORMA SPOLEČNOSTI
Forma akciové společnosti odpovídá nejlépe záměrům dalšího
rozvoje a cílům Podnikatelského záměru a z něho vyplývajícím potřebam
vnějšího i vnitřního financování.
Tato forma společnosti zároveň umožňuje sladit vzájemné
požadavky zúčastněných subjektů. Účelné a životaschopné skloubení
těchto představ zpracovatele představuje právě pouze forma akciové
společnosti a proto byla zpracovatelem zvolena.
C. VZÁJEMNÉ POŽADAVKY ZÚČASTNĚNÝCH
1. NÁSTUPCI PŮVODNÍCH MAJITELŮ / NAVÁZÁNÍ NA TRADICI
Navrhovaná forma společnosti zohledňuje, i když jen částečně,
jednoznačná morálně-etická práva nástupců a původních majitelů
společnosti, kteří dali společnosti goodwill, potřebnou strategii
rozvoje a obchodní název. Že tato strategie byla násilně přerušena
komunistickým převratem v únoru 1948 je věcí jednou, že image firmy v
povědomí evropských podnikatelských kruhů zůstává zachováno [jak
ukázala např. jednání s potomky partnerů původní firmy v Evropě], je
věcí
druhou.
Aby mohl zástupce nástupců a jmenovců původních vlastníků
navázat na dlouholetou úspěšnou činnost původní firmy, potřebuje
potřebná rozhodovací oprávnění. Tato rozhodovací oprávnění nechce však
na rozdíl od bývalého komunistického režimu uzurpovat, ale chce je
podložit svým vkladem duševním i prvním vkladem majetkovým - přímou
koupí akcií ve výši 51% kmenového jmění.
2. SPOLUPRACOVNÍCI / JEJICH MINULÝ A HLAVNĚ BUDOUCÍ
PŘÍNOS
Zpracovatel nechce opomenout spolupracovníky současně
privatizovaných subjektů - celého subjektu "Železářství u Rotta" a
části subjektu "Obchod průmyslovým zbožím Praha" - a volí formu
zaměstnaneckých akcií v celkové výši 46% kmenového jmění, prodávaných
spolupracovníkům firmy za 1/10 jmenovité hodnoty. Touto formou chce
zpracovatel uskutečnit první krok k novému způsobu vedení a odměňování
spolupracovníků firmy V J ROTT as a zároveň motivovat
spolupracovníky k zájmu o hospodaření firmy a chod jejího řízení.
Zpracovatel si je vědom toho, že ne všechno, co bylo učiněno v
privatizovaném subjektu "Železářství u Rotta" bylo zcela zavrženíhodné.
Je si dobře vědom toho, že při realizaci i těch nejlepších nápadů
musely vyjít podněty od zaměstnanců organizace a že tito museli čelit
"profesionální" byrokracii, která jejich úsilí nejednou obrátila v
niveč.
3. RESTITUČNÍ FOND / OSOBNÍ POZNÁMKA
Fondu narodního majetku ponechány pak jsou návrhem akcie ve
výši 3% kmenového jmění - "V Zásadách vlády ČR se v části VI. stanoví:
při rozdělování akcií podle § 6 zákona č. 92/1991 Sb. jsou povinni
zakladatelé akciových společností zabezpečit, aby orgány akciových
společností určily akcie odpovidající 3% základního kapitálu pro
Restituční fond."
Zpracovatel tohoto projektu si nemůže odpustit poznamenat, že
považuje tuto "úlitbu" za jistý druh "daně" - v případě následníků
původních dvou majitelů rodinné akciové společnosti V. J. ROTT a.s.
záležitost vskutku brizantní. Těší se na dobu, až bude možno řešit
převedení tohoto podílu zpět do kmenového jmění firmy.
|