blisty.cz/files/isarc/0103/20010326j.html

26.3.2001

Ivan Langer asi neumí organizovat svůj čas

Vladimír Rott


Já si myslím, že tady pan Langer panu Pecinovi očividně slibuje další termín ("Váš závěr, že BL nemají nadále zájem o rozhovor ..., musím s lítostí konstatovat, že je to ke škodě jak Ivana Langera, tak i BL, respektive jejich čtenářů", "a někdy nashledanou"). Ale nevím jestli pan Langer termín dodrží.

Celá jeho zpráva totiž, se svými rádoby morálními apely, jako i se stavením se do pozice oběti ("je mi líto, že jste neakceptoval moji omluvu a důvody", "jsem musel zrušit", "musím odmítnout Váš závěr, že můj důvod odkladu nebyl zásadní", "závěr neopodstatněný a především nezakládající se na pravdě", "jistě víte, že jednání ... se protáhlo více, než bylo plánováno", "přineslo mi to vážné komplikace", "proto jsem musel, urychleně", "jsem i tak přijel s velkým zpožděním", "důvody ryze věcné") ukazuje, že nejen on, ale ani jeho kolegové nejsou schopni termíny dodržovat, jednání asi nepřipravují, ani sami sebe na ně nepřipravují (o čem budeme jednat, jak dlouho na to potřebujeme, jednání strukturovat, momentálně neřešitelné odložit k jednání po další přípravě..., o čem budu a jak budu mluvit, jak umožním partnerům mě snadno pochopit, mlčím když nemám co říct...). U lidí, zejména v jejich postavení, základní nedostatky.

Výroky pan Langra ukazuji i další neschopnost. Neschopnost se zamyslet jak působím na ostatní, své spoluobčany a daňové poplatníky, kteří mě živí. Absence tohoto možného poznání pak ani panu Langerovi ani jeho kolegům neumožní důležitý vývojový krok ke zralosti: na základě reflexe změnit neprofesionální, nedospělé jednání.

Vím, že jsem asi "krutý a nespravedlivý", přesto se domnívám že velmi konstruktivní – jak pokladnička lidové moudrosti praví: jen "poznani jesti matkou moudrosti" ... a ... "učený z nebe nespad". A ne že bych ty problémy neznal – také já jsem se musel na poměrně stará kolena naučit chovat dospěle.

Těším se na slíbený interview. A doufám že bude k věci.


Poznámka TP: Nedomnívám se, že by bylo správné rozhovor dodatečně uskutečnit. Interview je vždy věcí dohody: obě strany mu věnují jistý čas a úsilí (na každý hodinový rozhovor se den připravuji a zhruba pět až osm hodin strávím jeho přepisováním a finální editací) a očekávají od něj zisk v podobě mediální prezentace na straně interviewovaného, resp. vyšší čtenosti/sledovanosti na straně média. Kdo nechce, nemusí - jen by to měl říct včas a nehrát s novinářem hry na to, jak velkou mu dělá poskytnutím rozhovoru milost. Musím ale zdůraznit, že ze zhruba patnácti "celostránkových" rozhovorů, které jsem pro Britské listy zatím připravoval, jsem měl problémy pouze dvakrát: před dvěma lety s Janem Kavanem, který Britským listům slíbil hodinový rozhovor a nakonec jim věnoval, aniž by to zdůvodnil, pouze 18 minut (torzo interview tehdy proto vůbec nevyšlo), a teď s Ivanem Langrem. Nemyslím, že bych kteréhokoli z těchto dvou politiků ještě někdy požádal o rozhovor...