|
blisty.cz/files/isarc/0012/20001222w.html 22.12.00
Vliv EU může ČR jedině prospět - aneb: To jsme na tom opravdu tak špatně?Vladimír Rott
I když se "cizáci" většinou chovají jako kolonialisti k domorodcům, je to možné jen, pokud jsou domorodci. Rád bych se dožil doby, kdy se z domorodců vyvinou evropští občané. Milý pane Paříku, díky za Váš mail. Zarazilo mne, že téma EU by mělo být předmětem nějaké ideologie, jakkoliv přežité ("vlastizrádný či komunistický postoj"). Samozřejmě, že "na to nemáme" – tedy že těžko budeme kdy v dohledné době patřit k neto-plátcům, že spíš bychom EU viseli na krku. Problémy s neunesitelným zatížením EU novými zememi Evropy beze změn v EU jsou to velké EU téma. Pokud vím, zatím nikdo nedošel k nějakým konkrétním návrhům. K tomu Schröderovi: ten je motivován především krátkodobě a vnitropoliticky. A Německo už má desetiletou poměrně drahou zkušenost, co to je živit velkorysým přísunem obrovských částek východoevropský přežitek a snažit se tak – jakkoliv zcestně – ho předělat na něco soudobějšího. Ale cokoliv Schröder hlásá, by pro kompetentní českou politiku neměl byt žádný problém. Ale právě: kompetentni... Porovnání Česka a Švýcarska ani není tak chybné, jako možná smutné. Před válkou bylo Československo v ekonomice před Švýcarskem. Ale v politice ne, bohužel. Švýcarsko je jedním z politicky nejvyspělejších států, míra zdejší demokracie je (málem) světové unikum. Míra integrity a právní jistoty je mezi nejvyššími. Zážitek z jednoho semináře v Praze: akademická úroveň jedinců na úrovni světové, ale mimo akademické špičky je ten "zbytek" (= většina společnosti!) třetí svět. Až druhý den si české publikum "trouflo" pořádně ptát, a ptát zejména na "samozřejmosti" – pro mě otřesné bylo poznání kolik dennodenních naších samozřejmostí je pro Česko politickou utopií. Soudobá švýcarská ekonomika nemá už téměř nic společného s tradiční černou kasičkou pro (zámožnější) pronásledované nebo pro lumpy z různých koutů světa. To už je pryč, i když z toho dlouho (malá) část Švýcarska žila. Podobně jako Kuvajt dneska žije z ropy, tady ale jakákoliv podobnost končí. Švýcarsko je vysoce diverzifikované, a jeho ekonomika integrovaná všude po světě – na rozdíl od Kuvajtu. Kuvajt až na tu ropu nic moc nemá. Žije si z ni, ale zdá se mi že až ji rozfrcá, mít moc nebude – pokud se včas neprobudí. Česko je tak zbité sovětským totalitarismem – společensky, politicky, hospodářsky – že jakýkoliv vliv zvenku může být jen přínosem. Na rozdíl od Švýcarska všechno to co Česko(slovensko) kdy mělo – nebo ukradlo (zestátnilo) – rozfrcalo, nebo zničilo. Možná že jako stát ani neumělo nikdy hospodarit. Švýcarsko umí hospodarit v neposlední řadě díky vysoké míře demokracie. A s tou EU si to stále rozmýšlí. Docela "chladně a pragmaticky", asi proto, aby její mocní neztratili ani kapku své moci. Jak jsem minule psal, tak si myslím že "co by bylo větší či menší ztrátou pro Švýcarsko, je velkým přínosem ne-li obrovským pokrokem pro Česko – v jakémkoliv ohledu, a zatím zdá se že bez výjimky". K tomu jeden tady už otřískaný citát jednoho z evropských politiků, s ohledem na švýcarský politický systém: "Ne Švýcarsko by se mělo připojit k Evropě, ale Evropa ke Švýcarsku." Je samozřejmé, že my, Česko, pokud chceme do EU, musíme přijmout její pravidla. Něco z těch pravidel kdysi dávno bylo samozřejmostí i v zemích českých... Anschluß (jak píšete) – to bylo před nějakým tím více než půlstoletím, ne? Myslíte tím ten fašistický nebo i ten komunistický? Nevím proč by zbytky sovětské totality měly být hodnotnější, lidem prospěsnější než evropský pořádek. Dnešní Evropa je něco úplně, zcela, jiného než byly totalitní hrůzy. Náš vstup je dobrovolný, a EU předpokládá – možná "naivně" – kompetentní partnery, i když trochu zaostalé. Co ale Česko zřejmě neumí, nebo neumí pořádně, je kompetentně s EU vyjednávat. Myslím, že by Česku udělala jakákoliv větší integrace moc dobře, ne jen v tom že dnes Češi z Čech odcházejí jak můžou a uplatňují se po celém světě. Cena práce je jak jinde tak i v Čechách jen v některých oblastech "výhodná". Průšvih je v neuvěřitelně nízké produktivitě, efektivitě, v byrokracii, nesolidnosti a úplatkářství. A v neochotě české společnosti a politiky pohnout se jinam než do flikování socialismu s kapitalistickou tváří. Docela se někdy stydím, když zdejším podnikatelům nebo na seminářích hlásám zásadu: Pokud chcete uspět v Česku (či v podobných zemích), musíte mít plnou kontrolu, nad posledním šroubkem, posledni disketou a hlavně nad posledním človíčkem, nepředpokládejte jakékoliv spolehlivé struktury nebo partnerské vztahy jako doma. Nemůžeme hledat chyby u jiných (třeba Němců), s tou lacinou výmluvou bychom měli konečně přestat. A co tak Maďaři – ti se pohli, začali taky o dost dřív než my opatrní, ještě za našeho hlubokého totáče. Před pár lety jsem měl příležitost se bavit s lidmi kolem třicítky, co se vraceli po zahraničních studiích domů do Maďarska, s tím že jsou tam velmi žádaní – akorát nevěděli jestli mají jít do politiky, nebo do soukromého sektoru. A vůbec nefňukali, těšili se že je čeká kus vysoce zajímavé práce. Skoro jsem jim záviděl. Tady bych nebrečel nad vnucením jakýchkoliv evropských podmínek – když to neumíme líp, nebo umět nechceme, tak je holt musíme převzít. Ekonomická a politická sila EU a Německa je velkou příležitostí – i pro zničené Česko. Ekonomický vliv je dneska dávno tady, už deset let, i pro Česko – zaplať za to pánbůh. Politicky chybí – neměli bychom měli zase jednou nějakou tu kompetentní vládu a správu věcí svých importovat?! I když se "cizáci" vetšinou chovají jako kolonialisti k domorodcům, je to možné jen, pokud jsou domorodci. Také je "docela" pravděpodobné, že do kolonií přicházejí kolonizátoři, či jejich poskokové. Rád bych se dožil doby, kdy se z domorodců vyvinou evropští občané (proč ne jako ti mladí Maďaři?). A pro Česko nevidím jinou perspektivu než kompetentní Čechy a kompetentní přístup nejen k EU. Mnoho zdaru v boji
s německými bossy přeje
a srdečně zdraví Vladimír Rott |