archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/5816_0_0_0.html

11.9.2000 – ENERGETIKA

Náš Tlemelínek Budulínek – a Rakušáci, Němci a EU

Vladimír Rott

Ve Psu se psalo: 8.9.2000 – NA OKRAJ – Proč rakouský parlament nepožaduje prověření bezpečnosti, provozu, vlivu na okolí aj. podle standardů v EU pro VŠECHNY jaderné elektrárny v Unii? U těch, co jsou léta v provozu a byly postaveny podle jiných norem, by to snad bylo potřebnější než u Temelína. Gentleman

Jo, gentlemane, ono to "prověření bezpečnosti, provozu, vlivu na okolí aj. podle standardů v EU pro VŠECHNY jaderné elektrárny v Unii" je teda, pokud vím, docela téma. Nejen v evropském měřítku, ale i třeba ty lehce pošramocené francouzské co se Němcům vůbec nelíběj. Co se v téhle oblasti děje v EU je možné se dovědet také v Praze – zavolejte do Stálé mise EU. Nejen že vám musí dát informace, dokonce jsou velmi ochotní. Já bych vám taky navrhoval uspořádat s nimi veřejnou diskuzi, semináře, nebo něco takového – "Pes jde do sveta" / "Pes a Evropa"...

Co se děje teď u našich sousedů na jih a západ, je taky ze strachu před smradem u vlastního prahu. Dyš ten Tlemelínek pšoukne, tak to maj hned v nose, a pšoukání podle českých norem se bojej. Pochopitelně. Dále se to děje z nutnosti politiky a politiků chránit své občany, to si žádnej politik nemůže dovolit na tohle kašlat. Taky – ne-li hlavně – způsobeno tím, že se jaderná technologie považuje – ať oprávněně nebo ne – za zastaralou téměř ve všech (západo)evropských zemích. Proto se Rakušáci snaží bránit od samého počátku diskuze o dokončení Tlemelínka – určitě nezačali až teď před spuštěním.

Stará – ale dodnes neuzavřená – je diskuze o tom, jestli je vůbec možné se spoléhat na systémy, jejichž základem je ruská technologie. Pro amíky to byl nejen dobrý kšeft, ale hlavně si slibovali že se to roubování jejich technologie může rozjet i v jiných případech na východe. Zvláště když tenhle kšeft dávno už překrocil svůj zenit, a od poloviny 80tých let ve vyspělých zemích skomírá. Proto také v polovině devadesátých let US kongres povolil uvěr, kterým si amíci tento kšeft financovali (částečně). Další finance šly od bank (City Bank, evropské banky). Což se nějak musí splatit. A tudíž musí Česko exportovat o něco více elektřiny než doposud. (Pikantnost na okraj: Světová banka financování, nebo záruky, nakonec odmítla.)

Je jasné že dusit občany těžce zastaralým pálením hnědého uhlí a devastovat jim část země na neutěšenou poušť taky není moc žádná alternativa. Tady chybí ale zatím schopnost vidět a realizovat méně spektakulární (spektakulární v duchu budování šťastných zítřků) alternativy – jako eficientní sytémy a rozvodné sítě, snížit ztráty jak v sítích tak u spotřebitelů, doplnění decentrálními středními a malými zdroji. V tomhle se ve vyspělých zemích rozjel a rozjíždí kšeft. Pokud ale vím, něco se v tomhle ohledu taky v Čechách děje (nebo bude dít?).

Co si o tom myslím já? Že Tlemelínek je tak trochu jen střední průšvih, a ne ten nejhorší – ve východní Evropě. I když dost zbytečný. Tady, ve Švýcarsku máme taky jaderné elektrárny které by dneska už nikdo nemohl povolit. Ale ty se hlídaj, a jejich dovybavování stojí spoustu peněz, které se už nikdy nevrátí. Zaplatí to občan, teda daňový poplatník. Spotřebitele už není možní dojit – díky nadkapacitám, nadvýrobě a liberalizaci trhu. Ale něco jako Tlemelínek by si tady nikdo nedovolil. I proto se nedivte Rakušanům, ze to nechtěj. A jsou to naši sousedi. I když budou muset i nadále snášet naše pšouky.

Vladimír Rott, Curych